Méně známá je ovšem skutečnost, že pivo se brčkem, respektive slámkou, pilo běžně. Přímé důkazy v podobě reliéfů a maleb pro to máme ze starověké Mezopotámie. Sumerské pivo se takto konzumovalo především z důvodu, že konzistencí připomínalo spíše polévku a bylo plné obilek. Druhotně mohl ovšem tento způsob pití i zvyšovat účinky alkoholu; každopádně předpokládáme, že pravěká a starověká piva byla relativně slabá, přímé důkazy o tom ovšem žádné nemáme; navíc lidé v té době zase měli zřejmě menší schopnost alkohol metabolizovat.
Je celkem pravděpodobné, že slámkou nebo jiným typem brčka se v pravěku pilo pivo i na našel území. Mnohé dochované keramické sady se pokládají za luxusní „pivní servisy“ na slavnosti, hostiny, rituály apod., ke každodenní konzumaci piva nebo mléka by se užívala keramika vyráběná s mnohem menší péčí. Sady nádob z období kultur s nálevkovitými i zvoncovými poháry (pozdní doba kamenná, eneolit) mají přitom velmi široká hrdla. Skoro se z nich nedá pít bez toho, aby se člověk pobryndal. Logickým vysvětlením tedy je, že i zde se používala slámka. (Protiargument zní, že pivo se stejně muselo pít z velkých džbánů, možná ze zvířecích rohů, z relativně malých nádob „servisů“ by to bylo krajně neefektivní.)
V historických dobách se pivo, pokud víme, pilo z keramiky na způsob dnešních kameninových půllitrů a i přibližně v této velikosti, někdy dokonce i jen z dřevěných nádob. Skleněné číše ve velkém vyráběli už Římané a šlo o jednu z prvních technologií, ve které Evropa předstihla zbytek světa. Ještě ve středověku bylo ale sklo i v Evropě poměrně drahé, takže z něj bylo zvykem pít leda tak víno, nikoliv lidové pivo. Od té doby se u vína posuzují takové vlastnosti, jako je jiskra. K pití piva se sklenice začaly používat až v 19. století. Není asi náhodou, že teprve v té době začínají převládat piva plzeňského typu, spodně kvašená, filtrovaná, čirá a s viditelnými bublinkami oxidu uhličitého; v keramice by to nikdo nepoznal. Samozřejmě za nástupem spodně kvašených piv stála i řada dalších faktorů, např. dostupnější technologie chlazení.
Každopádně – značnou pozornost věnujeme různým obalům, v nichž se pivo skladuje, podobně zajímavá je ale i otázka různých možností finální konzumace. Některé pivní speciály mají i přímo doporučený tvar sklenice, při němž se má nejlépe měnit teplota piva, rozvíjet vůně apod.
Pavel Houser
