- −4,3 % pokles celkové produkce
- 121 l průměrná spotřeba na obyvatele – historické minimum
- −8,2 % pokles exportu
- +4 % růst nealkoholického piva
Tuzemské pivovary uvařily loni 19,96 milionu hektolitrů piva – o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024 a dokonce o 1,6 milionu hektolitrů méně než v předcovidovém roce 2019. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, zasažený pandemií.
„V porovnání s předcovidovým rokem se loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně," uvedl na dnešní tiskové konferenci Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Domácí spotřeba klesla o 3,2 % na průměrných 121 litrů na obyvatele – nové historické minimum. Každý Čech si tak loni dal o osm velkých piv méně než v roce 2024.
Export ztrácí tah, německý trh varuje
Vývoz českého piva do zahraničí klesl meziročně o 8,2 %, přestože rok 2024 byl rekordní. Export přitom tvoří více než čtvrtinu celkového výstavu pivovarů, takže výpadky v zahraničí citelně zasahují celý obor.
Německo, jeden z nejdůležitějších exportních trhů pro české pivo, zaznamenalo meziroční pokles vývozu o 10 %. Němci zkrátka pijí méně piva – a to se přímo promítá do čísel českých exportérů.
„Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export," potvrdil Tomáš Slunečko.
Hospody na vedlejší koleji
Výrazně se prohlubuje propast mezi konzumací piva v hospodách a restauracích (on-trade) a nákupem v obchodech (off-trade). Podíl gastronomických podniků na celkové spotřebě klesl o jeden procentní bod na pouhých 28 %. Klíčové je přitom tempo: podíl gastronomie klesá čtyřikrát rychleji než zbytek trhu.
Pro hospody a restaurace je to dvojnásobně bolestivé – jsou finančně závislé na příjmech z prodeje nápojů, zejména točeného piva. Přitom právě on-trade sektor odvádí státu čtyřnásobně vyšší DPH z točeného piva než obchody z lahvového. Zákazníci odcházejí, provozní náklady rostou a daňové podmínky zůstávají nevýhodné.
„Ke stabilizaci sektoru by pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech," dodal Tomáš Slunečko.
Situace doléhá nejvíce na podniky v regionech – na vesnicích a v maloměstech. Místní hospody tam nejsou jen provozovny, ale přirozená místa setkávání. Jejich zánik znamená ztrátu pracovních příležitostí i oslabení sociálních vazeb.
Minipivovary: živý trh i přes turbulence
Minipivovarská bilance 2025
- +26 nových minipivovarů
- −23 minipivovarů zaniklo
- 3 minipivovary vyrostly a přešly do kategorie středně velkých
„V loňském roce začalo vařit 26 nových minipivovarů. Zároveň 23 pivovarů ukončilo provoz a tři se svou velikostí přehouply do kategorie středně velkých pivovarů – to je signál, že i v náročném období se části malých hráčů daří růst,“ řekl Michal Oldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Minipivovarská scéna tak zůstává živá, byť turbulentní. Čistý přírůstek tří pivovarů v absolutních číslech nevypadá oslnivě, za ním se však skrývá aktivní pohyb – nováčci plní mezery po zaniklých a úspěšní hráči rostou za hranice malé výroby.
Jeden trend jde proti proudu: nealkoholické pivo
Jedinou kategorií s trvalým růstem zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o 4 % více než v roce 2024. Za deset let se tuzemská spotřeba nealkoholického piva více než zdvojnásobila a roste i zájem zahraničních odběratelů.
Mírně posílila také kategorie pivních speciálů, která dosáhla 5,4 % celkové spotřeby. Ležáky (11–12°) si udržují dominantní postavení s 59% podílem, výčepní piva dále ustupují.
Co dál?
Pivovarnický sektor odvádí ročně 29 miliard korun na daních a zaměstnává přes 60 tisíc lidí. Samotné pohostinství pak dává práci více než 190 000 lidem. Čísla hovoří jasně: jde o strategicky důležitý obor – a jeho oslabení má přímý dopad na celou společnost.
Svaz proto vyzval vládu ke snížení DPH na čepované pivo. Tisková konference svazu se symbolicky konala v restauraci Červený jelen, jejímž provozovatelem je Luboš Kastner, člen představenstva a předseda gastronomické sekce Hospodářské komory ČR. Ten dal věci jasný rámec: „Na DPH se nesmíme dívat jako na spásu státního rozpočtu. Je to nástroj – a jako nástroj ho lze použít k podpoře gastronomických zařízení, která jsou páteří společenského života v regionech."
Klíčovou výzvou pro příští měsíce tak zůstává, zda vláda tuto výzvu vyslyší. Snížení DPH na točené pivo by hospodám ulevilo od nerovného daňového břemene a mohlo by zpomalit jejich úbytek – a s ním i ztrátu míst, kde se česká pospolitost přirozeně rodí.
„Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti," dodal Luboš Kastner.
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Ondřej Hampl
