Objevilo se sice tvrzení, že české pivo má přímý vztah se staroněmeckým označením pro pivo „bior/bivor“, ale to není vůbec pravděpodobné – právě pro rozšíření slova pivo i v dalších slovanských jazycích včetně těch dále na východ. Nakonec pivo bylo spolu s medovinou stejně tak základním nápojem Slovanů jako Germánů.
Zajímavé je, že v češtině ani prakticky nemáme pro pivo jiný název. Snad s výjimkou kvasu, nakonec dnešní východoevropský kvas je také nápoj blízký pivu; ve starší češtině kvas obnášel jak samotný nápoj, tak i polotovar k další přípravě, kvásek, významy se různě překrývaly. . Ze staré češtiny, respektive ještě ze staroslověnštiny, je pro pivo dále znám už pouze výraz ol, který připomíná anglický (germánský) „ale“ (k tomu ještě viz dále).
Slovo ol se podle slovníku Gorazd se používalo již v době Velké Moravy, kdy šlo pravděpodobně ještě o pivo nechmelené (nebo maximálně chmelené planým chmelem). Jako ol se označuje pivo rovněž ve švédštině. Zajímavé v této souvislosti je finský název olut, o němž se udává, že je převzatý z jazyků baltských (alus litevsky a lotyšsky) a zřejmě jde slovo ještě baltoslovanské. Podle některých názorů se můžeme vydat za společnými kořeny piva ještě dále do minulosti a ono ol-ale je slovo původně ještě praindoevropské. Navrhuje se, že al/ol/olut znamenalo původně nejspíš zlatou, respektive načervenalou barvu, někdy vedle piva označovalo i nápoje připomínající spíše dnešní cider (alu ve staré bulharštině) nebo medovinu (alu ve staré pruštině). Je však možné i to, že výrazy ol-ale ve slovanských a germánských jazycích společný původ vůbec nemají a jedná se pouze o shodu okolností.
Germánské beer/bier se někdy dává do souvislosti také obecně pitím a nějakým starším, možná i praindoevropským základem slova (latinsky bibere, pít), nebo i s názvem pro ječmen (barley). Ve staré angličtině a norštině „ale“ mělo spíše odpovídat typickému pivu, „ejlu“, beer/bier byl také cider nebo medovina, respektive cokoliv jiného kvašeného než víno z révy.
Kromě piva, ejlu a bieru/beeru se dnes v Evropě používá ještě jedno univerzálnější slovo pro pivo, v románských jazycích: latinské cerevisia, galicijské cervexa, portugalské cerveja a španělské cervesa. To pravděpodobně souvisí prostě s obilím (cereálie, bohyně Ceres, dnes ještě pivní kvasinky Saccharomyces cerevisiae…), i když existují i opačné názory, podle kterých je přes veškerou logičnost tento výklad nesprávný. Moderní italština, francouzština, rumunština zde používají už slova odvozená z germánských jazyků (v pořadí birra, biere, bere). Někdy se jako jemnější rozlišení dodává, že „biery“ odpovídají spíše modernímu pivu chmelenému (viz předcházející odstavec, tedy významový posun naopak než u starých germánských jazyků).
Dále se uvádí, že v keltských jazycích se pivo označovalo nějak jako korm (v moderní velštině psáno jako cwrw, v bretonštině coref), přičemž i toto slovo lze odvozovat až k praindoevropskému základu a souvisí ještě i s dnešním současným „krmivo“. Tedy podobně univerzální jako pivo-věc k pití. Nakonec pojem pivo v minulosti zahrnoval i nápoje konzistence kašovité a pivní polévky, šlo tedy nejenom o základní nápoj, ale i základní potravinu a zdroj kalorií.
Za pozornost stojí maďarský název pro pivo sor. To zase může souviset s výrazem sira v turkických jazycích (i když maďarština není turkický, ale ugrofinský jazyk). Pokud to platí, znamenalo by to, že znalost piva si Maďaři přinesli ze své domoviny (ač kočovníci a ne zemědělci) a nemuseli slovo přebírat od původního usedlého obyvatelstva.
Mimochodem, nejstarší známý název piva je sumerské označení kaš. Aby to ale nebylo tak jednoduché, o tomto slovu se podobně jako o dalších „kulturních“ slovech nebo sumerských geografických názvech předpokládá, že je Sumerové po příchodu do jižní Mezopotámie převzali od ještě staršího obyvatelstva, takže o etymologie se zde snad nikdo radši ani nepokouší. Nakonec ani výklady výše nejsou přijímány univerzálně, vedle sebe i proti sobě stojí různé teorie, a to i mezi profesionálními lingvisty. Nicméně zajímavé jsou tyto etymologie (třebas i někdy nesprávné) určitě i pro nás laiky...
Pavel Houser
