Jde o jedinou a nejstarší celorepublikovou pivní soutěž samotných spotřebitelů. Výjimečný je i systém hodnocení, který kombinuje anketní a degustační část, kdy piva s nejvyšším počtem získaných hlasů v rámci ankety postupují do anonymní odborné degustace, ze které vyjde konečné pořadí na prvních místech. Sdružení přátel piva (SPP) své ceny od roku 2002 vyhlašuje tradičně pokaždé v jiném kraji, v jiném pivovaru. Finální anonymní degustace anketně nejúspěšnějších piv proběhla pod vedením lektora ČZU a odborného degustátora SPP - Ing. Tomáše Maiera, Ph.D., v neveřejných prostorách Strahovského pivovaru dne 21. září 2023. V anketní části hlasovalo cca 45 % členů SPP pro různých 309 značek piva. Pozn.: Aktuální počet členů SPP je 1558. Nejvíce jich má sdružení v Praze (téměř 40 %), nejméně v Karlovarském kraji (necelé 1 %).
Už samotná cesta z Prahy do Humpolce speciálně vypraveným autobusem SETRA, společnosti Hejnal Turismo, dávala tušit, že půjde o zajímavou a významnou pivní událost. Autobus, který lehce po 9 hodině ranní vyjížděl od Lékařského domu na I.P.Pavlova byl zaplněn téměř do posledního místa. Téměř ihned po startu se začaly, zejména pod taktovkou populární sládkové pivovaru Zlatá kráva z Nepomuku Žanety Petružálkové s intenzivní podporou sládka pivovaru Kunratice Jiřího Novotného, otevírat a degustovat první piva z produkce obou zmíněných řemeslných pivovarů, které následně kolovaly po autobuse a byly spontánně a s rostoucí hlasovou intenzitou hodnoceny účastníky zájezdu. Cesta tedy uběhla doslova jako malé pivo a přivítal nás Humpolec a nové, teprve od loňského jara otevřené Návštěvnické centrum Rodinného pivovaru Bernard, který byl hostitelem letošního udílení výročních cen SPP.
Samotné Návštěvnické centrum je opravdu zdařilou a stylovou moderní stavbou z betonu, skla, dřeva a kovu, která rozhodně stojí za samostatnou návštěvu pochopitelně spojenou s prohlídkou pivovaru, ze které pro lepší představu přidávám v galerii pod článkem také pár fotek, ideálně zakončenou výstupem na Pivovarskou rozhlednu vybudovanou kolem pivovarského komínu. Na ochoz kolem funkčního pivovarského komínu vystoupáte po 189 schodech a za výšlap pak dostanete malé pivo! Stačí v pivnici předložit označenou dospěláckou (50 Kč) vstupenku na komín. Vzhledem k velkému počtu účastníků a nedostatku času jsme (až po vyhlášení cen SPP) absolvovali jen velmi zkrácenou prohlídku pouze několika základních částí pivovaru Bernard bohužel bez možnosti ochutnat ve sklepích pivovaru (které jsou netradičně umístěny v 1. patře) čerstvé pivo přímo z ležáckých tanků. Osobně mě nejvíc zaujal video medailonek pivovaru Bernard, který natočil Jiří Mádl, kterým v návštěvnickém kinosále prohlídka samotného pivovaru začíná, a který je za mě opravdu špičkově odvedenou filmařskou prací.
Po vystoupání z recepce Návštěvnického centra, které vévodí efektní stěna z nasvícených pivních lahví s bílým nápisem Bernard, do prvního patra do Sládkova sálu nás přivítal již velmi slušně zaplněný sál uprostřed s velkým moderním výčepem s nabídkou cca 8 čepovaných piv v perfektní kondici z portfolia pivovaru Bernard, kde se vše již připravovalo k zahájení předávání cen. Mezi přítomnými nechyběli např. prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich, bývalý prezident svazu a spolumajitel Břevnovského klášterního pivovaru Jan Šuráň, létající sládek Budvaru Aleš Dvořák, majitel pivovaru Rampušák Milan Vedra, loňský sládek roku Martin Palouš z jabloneckého minipivovaru Volt, spolumajitel a vrchní sládek krnovského řemeslného pivovaru Nachmelená Opice Michal Kuřec, spoluzakladatel létajícího pivovaru Chroust Jiří Chroustovský a další známé tváře sládků, majitelů a zástupců převážně řemeslných minipivovarů a nechyběl samozřejmě ani zástupce hlavního hostitele, spolumajitel pivovaru Bernard pan Stanislav Bernard. V zadní části sálu s velkými okny s výhledem před pivovar pak byly hostům k dispozici menší výčepní místa, kde bylo možné ochutnat některá z vítězných piv ankety z nabídky později oceněných pivovarů Volt, Rampušák, BadFlash nebo létajícího pivovaru Hangár.
Role moderátora vyhlašování cen SPP se ujal hudebník, publicista, bývalý poslanec a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl, který má k pivním soutěžím a anketám velmi blízko, neboť je zároveň prezidentem občanského sdružení První Pivní Extraliga, které se zabývá degustací a propagací piv. Ceny všem oceněným postupně předával předseda SPP Tomáš Erlich.
Přesuňme se tedy pomyslně v čase a prostoru zpět do Humpolce do Sládkova sálu v Návštěvnickém centru pivovaru Bernard, kde právě začíná předávání výročních cen SPP …
„Ceny SPP, největšího konzumentského sdružení v Česku, odrážejí názorným způsobem celý aktuální vývoj české pivní kultury. Do kategorie domácích stylů, jako je ležák nebo výčepní pivo, kde bychom mohli očekávat vítězství velkých tradičních značek, pronikají malé, ale již dobře etablované pivovary. Sílu celospolečenského trendu sdílení potom výrazně potvrzuje narůstající počet létajících sládků, kteří se dokážou prosadit i na stupních vítězů,“ doplňuje Marcela Titzlová, diplomovaná pivní someliérka a mezinárodní pivní soudkyně, členka Pivního sněmu SPP.
„Pivní trendy a pivní svět okolo nás se neustále mění, jde o živelný proces a je krásné být při tom. Co bylo „cool“ před pár lety je dnes skoro zapomenuto a naopak. Vznikají nové zajímavé pivní styly (nebo spíše „podstyly“), nové neotřelé pivovarské postupy a také nové výjimečné pivovary. Skokový zájem v českých zemích např. o piva nealkoholická, pivní mixy, či piva pšeničná je již dávno za námi, mizí lehce zájem i o piva typu NE-IPA. Na druhou stranu módní vlna kyselých piv stále pokračuje a stálicí vedle českého ležáku je samozřejmě i klasická IPA. Stejně tak v poslední době nerozhoduje u pivních konzumentů při výběru restaurace již tak množství jejich kohoutů a možnost nepřeberně během večera střídat pivní styly, jako mít třeba menší výběr, ale zato skutečně zajímavých a kvalitních piv na celý večer,“ říká předseda SPP, Tomáš Erlich.
Další faktické zajímavosti z celkových i dílčích výsledků:
Letošní výsledky soutěže jsou výjimečné, neboť hned 4 piva dokázala obhájit svá vítězství z minulého roku ve svých kategoriích. Taková situace nastala poprvé v historii cen SPP. Navíc v kategorii ležáků zůstala neměnná hned celá první trojice piv. Celkově nejúspěšnější v letošním ročníku soutěže byly pivovary BadFlash (se 2 zlatými medailemi) a Bernard (s největším počtem medailí). Vítězným pivem v anketní části - napříč kategoriemi - se stala Únětická desítka, která získala 332 anketních hlasů. Anonymní odborná degustace však toto pivo odsunula až za stupně vítězů. Nejúspěšnější pivo v degustační části dle protokolu: Torpid Mind, Russian Imperial Stout z pivovaru BadFlash.
Výsledky cen Sdružení přátel piva 2023
Světlé výčepní pivo
Výčepní piva jsou dle naší legislativy již piva od 7 % EPM. Běžný spotřebitel je vnímá zejména jako desítku. Nutno dodat, že z hlediska produkce a hygieny, je toto pivo vůbec nejtěžší vyrobit. Sládkovi toto pivo neodpustí vůbec nic, každá cizí chuť je hned cítit. To ovšem není případ letošního vítěze, který obhájil loňské prvenství. Je jím pivo Hektor, z řemeslného pivovaru Pivovar Clock.
1. Hektor, světlé výčepní Řemeslný pivovar CLOCK
2. Fabián desítka Pivovar Hostomice
3. Bernard desítka Rodinný pivovar Bernard
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Světlý ležák
Světlé ležáky bere běžný spotřebitel zase automaticky jako „dvanáctku“ a nepochybně se v českých podmínkách jedná o královskou kategorii. V této kategorii letos nastává naprosto bezprecedentní situace, neboť výsledky na prvních třech místech jsou zcela identické jako v loňském roce, navíc všechna piva jsou z provenience minipivovarů. Vítězí Prostě světlý ležák, z pivovaru BadFlash.
1. Prostě Světlý Ležák Pivovar BadFlash
2. Fabián 12%, světlý ležák Pivovar Hostomice
3. Muflon, světlý ležák 11° Pivovar Kunratice
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Silné pivo
Charakteristika silného piva je velice jednoduchá – vše, co je silnější než třináctka dle EPM. Letošním vítězem je snad největší stálice v soutěži, za posledních dvacet let toto pivo téměř nikdy nechybělo na stupních nejvyšších. Vítězem je tedy Pivovar PRIMÁTOR 16 Exkluziv z pivovaru Primátor.
1. Primátor 16 Exkluziv Pivovar PRIMÁTOR
2. Dalešické Májové 13% Pivovar Dalešice
3. Festpils Konspirátor Pivovar Ovipistán, Pivní rozjímání a létající sládek Aleš Dvořák
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tmavé/polotmavé, spodně kvašené pivo
Tato kategorie je bez rozlišení stupňovitosti, pro barevná, spodně kvašená piva. V České republice příliš velký podíl na trhu nemají, ale ještě po druhé světové válce se zde tato piva pila více než hojně. Letošním vítězem je pivo Černá svině, z Černokostelecký pivovar, který se letos umístil v anketě vůbec poprvé.
1. Černá Svině 13° Pivovar Kostelec nad Černými lesy
2. Sv. Norbert Tmavý ležák Pivovar Strahov
3. Bernard, Černý ležák s jemnými kvasnicemi Rodinný pivovar Bernard
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pšeničné pivo
I tuto kategorii vyhlašuje Sdružení přátel piva bez rozdílu stupňovitosti, ba dokonce bez rozdílu barvy. Nicméně tmavá, či polotmavá pšeničná piva se u nás vaří velmi sporadicky. Letošním vítězem je úplný nováček v soutěži a zajímavostí je, že k výrobě oceněného piva využívá tradiční humnový slad. Letošním vítězem je Hefe Weizen 11, z Akciový pivovar Libertas.
1. Hefe Weizen 11% Akciový pivovar Libertas
2. 12 Sv. Jana Nepomuckého, Weissbier Pivovar Zlatá Kráva
3. Sv. Norbert Weizen Pivovar Strahov
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Světlé, svrchně kvašené pivo
Kategorie pro všechna svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti (s výjimkou pšeničných piv). Klasickým představitelem této kategorie jsou nejrůznější, spíše hořké „ejly“, jako IPA, APA, nověji NE-IPA apod., ale také třeba belgická klášterní piva. Letošním vítězem je patnáctistupňová Baterka (IPA), z Pivovar Volt.
1. Volt Baterka Pivovar Volt
2. Bernard, Bohemian Ale Rodinný pivovar Bernard
3. Bernard IPA Rodinný pivovar Bernard
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tmavé/polotmavé, svrchně kvašené pivo
Do kategorie spadají všechna jakkoliv barevná, svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti. Vesměs se tak jedná o portery, stouty či barevné „ejly“. Až dosud v této kategorii nikdo vítězství neobhájil, ale letos se to mění. Letošním vítězem je Russian Imperial Stout, Torpid Mind z pivovaru BadFlash.
1. Torpid Mind, Russian Imperial Stout Pivovar BadFlash
2. Zhůřák, Extreme Asfalt stout Pivovar Zhůřák
3. Máša stout 11% Pivovar Máša
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselé pivo
Kyselé pivo neznamená zkyslé pivo. Naopak, tato piva (s ph 4,0-4,9) bývají vážená a znalci vyhledávaná. Produkují se v mnoha částech světa, přičemž největší věhlas jim pravděpodobně přinesla Belgie. Letos vyhrává Sour Ale - Sršeň bez příchutě, z létajícího pivovaru Hangár.
1. Hangár, Sršeň bez příchutě Létající pivovar Hangár
2. Nachmelená opice, Goséčko 11% Pivovar Nachmelená opice
3. Obora Jahoda Pivovar Obora
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Létající pivovar roku
Tato kategorie se letos vyhlašovala teprve podruhé. Nejčastěji se jedná o výrobce piva, který nedisponuje vlastním výrobním zařízením, vlastní pouze svoji značku a potažmo i recepturu, a proto si vařívá své várky v pronajatých pivovarech. Pro pivovarský trh jsou tyto pivovary neskutečně důležité, protože to často bývá jakýsi předstupeň, než si dotyčný pořídí vlastní technologii a kdy tzv. létající pivovar „přistane“. Konkurence v této kategorii je poměrně velká, k dnešnímu dni u nás existují více než dvě stovky létajících pivovarů. Letošním vítězem této kategorie se stává Pivovar Chroust, který spolu s oceněním obdrží na roční užívání i ochrannou známku Létající pivovar roku.
1. Pivovar Chroust
2. Pivovar Hangár
3. Pivovar Falkon
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minipivovar roku
Kategorii s tímto názvem může vyhlašovat pouze Sdružení přátel piva, a to díky registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví. V anketě pod pojmem minipivovar rozumíme provoz s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů piva.
Vítězství v této kategorii je rok od roku obtížnější, protože konkurence se každým rokem výrazně zvyšuje, když se u nás otevírají pravidelně desítky nových minipivovarů ročně. Covid tento trend sice poněkud přibrzdil, ale nezastavil. Letos vzniklo už 20, loni 25 nových provozů, celkové číslo atakuje již hranici 600. Letošním minipivovarem roku se stává pivovar Rodinný pivovar Rampušák z Dobrušky, který je zároveň prvním SPP oceněným minipivovarem, který disponuje i vlastní sladovnou.
1. Pivovar Rampušák
2. Pivovar Volt
3. Pivovar Mazák
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pivovar roku
I v této kategorii je SPP jediným subjektem, které tímto titulem může oceňovat vítězné průmyslové pivovary. Donedávna v této kategorii, na rozdíl od kategorie předchozí, stále počet pivovarů klesal. Nicméně poslední léta tento trend zlomily, neboť některé minipivovary se stávají natolik úspěšnými, že z hlediska ročního výstavu již překračují magickou hranici roční produkce ve výši 10 000 hl, a tak se stávají pivovary průmyslovými.
Letos oceněný pivovar je tak nějak doma a za posledních deset let získává tento titul již po šesté! Jedná se o pivovar, který v roce 1991 přežil svoji klinickou smrt, protože novými majiteli byl zprivatizován 5 minut po dvanácté. Dalším významným bodem pro oceněný pivovar byl rok 2001, kdy do něj vstoupil belgický strategický investor, který přinesl další exponenciální rozvoj.
Letošním oceněným je Rodinný pivovar Bernard.
1. Rodinný pivovar Bernard
2. Pivovar Kamenice
3. Pivovar Únětice
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Speciální) Pivní počin roku
Pivní počin roku je vyhlašován pouze v případě, když se vedení Sdružení přátel piva usnese, že se stalo v daném roce něco skutečně zásadního, či výjimečného. (Pozn: Naposledy byl pivní počin roku vyhlášen v roce 2020 za projekt Zachraň pivo v době Covidu). Letos tato kategorie vyhlášena bude, ale s podtitulem Speciální pivní počin roku. Protože příběh, který za touto cenou stojí, je skutečně trochu jiný a hodně speciální. A jenom dokazuje, jaký je pivo společenský a solidární nápoj.
Nyní Vám tento příběh představíme:
Jirka byl úplně obyčejný chlap, který miloval pivo. V roce 2010 dosáhl kristových let, když najednou do jeho života zasáhla zákeřná nemoc a během velice krátké doby takřka oslepl. Jeho kamarád z Přeštického pivovaru dlouho nezahálel a rozjel dobročinný projekt s pracovním názvem Jiříkovo vidění se snahou co nejvíce pomoci Jirkovi a zlepšit mu život pomocí speciálních čtecích brýlí. Do projektu se zapojilo dalších 5 minipivovarů – pivovary Hulvát, Louka, Hákův parostrojní pivovar, Psychovar a dokonce i zahraniční, rakouský pivovar Hutschn Bräu. A díky speciálnímu přístroji Jirka zase bude moci vést běžný život.
Původní projekt navíc překonal sám sebe a dnes tento krásně lidský (a pivní) projekt bude pomáhat i dalším, podobně handicapovaným občanům v celé ČR a s jeho aktivitami se můžete potkat po celé ČR.
Cenu za Speciální pivní počin roku získává autor nápadu, Petr Kváš, sládek z přeštického pivovaru.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sládek roku
Letošní laureát této ceny pochází z jižního Plzeňska a lze tak předjímat, co ho jistou část života formovalo. Narodil se v polovině šedesátých let do běžné („nepivovarské“) rodiny, cestu k pivovarskému řemeslu mu tak nikdo neprošlapával. K pivu se ale přece jen dostal, a to skrze chození se džbánkem do hospody, a kdy pochopitelně jako každý upíjel. (Do roku 1989 bylo legální posílat nezletilé pro pivo – samozřejmě nikoliv upíjet). Do pivovaru, jak jinak než plzeňského, se ale dostal už jako dítko školou povinné. Jeho strýc byl totiž zaměstnancem státních statků a do plzeňského pivovaru jezdíval pro mláto a zejména během letních prázdnin tak jezdíval letošní laureát s ním. Jen díky velké snaze jeho matky mohl nastoupit v Prazdroji na pivovarské učiliště, kam běžně brali pouze žáky z okresu Plzeň-sever a nikoliv Plzeň-jih, odkud laureát pochází. Maminka tehdy orodovala u zástupce ředitele Víta Albla, který je ostatně v pivovarství činný dodnes. Po studiích si práci v Prazdroji zamiloval, leč nic netrvá věčně. V Prazdroji ho dostihly korporátní tlaky, a tak se opět vrátil k řemeslnému pivovarství, v minipivovaru Modrá hvězda v nedalekých Dobřanech. To se psal rok 2003. Pracovní zkušenosti má i ze zahraniční, konkrétně z Austrálie, Ruska a Německa a je také vášnivým pivním turistou, s manželkou na kole rád objíždí pivovárky. Z rodiny se potatila jeho dcera, která pracuje jako úspěšná sládková v minipivovaru Zlatá Kráva.
Letošní laureát si v roce 2018 splnil svůj sen, kdy si otevřel svůj vlastní pivovar v Merklíně.
Letošním sládkem roku se stává Petr Petružálek, ze stejnojmenného pivovaru.
(Volba Petra Petružálka jako Sládka roku jen potvrzuje, co v oboru pivovarnictví přináší skutečný úspěch. Je to nejen hluboká znalost oboru, smysl pro poctivost bez kompromisů a zkušeností podložená invence, ale také úcta k řemeslu a nezištná ochota pomoci všude, kde je třeba.)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O Sdružení přátel piva a jeho anketě Pivo roku
Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu (s tradicí již od roku 1990). Od roku 2008 (po zániku Pivního kurýra) je to i jediná celorepubliková spotřebitelská soutěž. Systém, kterým SPP dojde ke svým výsledkům, je dvoukolový a zcela originální, neboť spojuje oba prvky většiny soutěží, tedy anketní a degustační část. Vítězná piva se tak vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.
První část hodnocení je anketní. Pivní sněm SPP v průběhu první poloviny roku oznámí členské základně kategorie, ve kterých se bude ocenění v daném roce udílet, poté následuje hlasování všech členů. Hlasy jsou vedením SPP shromažďovány a po jejich zpracování vzniká v každé kategorii pořadí dle oblíbenosti.
V druhé části hodnocení posoudí členové Pivního sněmu SPP ta piva, která se umístila v hlasování členů SPP na prvním až pátém místě a určí jejich konečné pořadí formou odborné anonymní degustace, na jejíž průběh dohlíží a účastní se jí nezávislí pivovarští odborníci, kteří o průběhu této degustace vystavují veřejný protokol. Degustační část je hodnocením z hlediska kvality piv.
Členové Pivního sněmu SPP (mnozí s odbornými degustačními zkouškami) mají možnost se v průběhu roku také objektivněji seznámit se sortimentem piv vařených v pivovarech v České republice, které navštěvují, degustují pivní „vzorky“, pořádají anonymní ochutnávky a moderované degustace a účastní se i ostatních pivních prezentací. O vítězích v kategorii Sládek roku a Pivní počin roku rozhoduje pouze porota Pivního sněmu SPP.
Ke dni 9. 11. 2023 mělo Sdružení přátel piva 1 558 registrovaných právoplatných členů. Nejvíce členů je v Praze (39 %), nejméně v Karlovarském kraji (0,8 %).
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sdružení přátel piva vzniklo transformací z původní Strany přátel piva (založené 16.1.2020) v roce 1997. V roce 2007 se Sdružení přátel piva stalo dle nové legislativy zapsaným spolkem. Od roku 2005 je členem EBCU (Evropské unie pivních spotřebitelů). Mezi členy SPP lze nalézt mnohé české sládky, ale též i členy ze zahraničí.
Ondřej Hampl (s využitím tiskových materiálů SPP)