František Krakeš (*1941) patří mezi klíčové osobnosti českého pivovarnictví druhé poloviny 20. století. Jak uvádí předseda ČSPaS Roman Havlík, Krakeš byl svědkem i přímým aktérem zásadní proměny oboru – od poválečné ruční výroby přes období centrálně řízených státních pivovarů až po dnešní éru nadnárodních koncernů.
Krakeš vystudoval obor pivo-slad na SPŠPT Podskalská a v roce 1959 nastoupil do Českých sladoven, kde se vyučil sladovnickým řemeslem a rychle se vypracoval na mistra. Zdravotní důvody jej ale donutily obor opustit – po vojenské službě prošel pozicemi normovače, bezpečnostního technika a degustátora, čímž se seznámil s moderními pivovarnickými technologiemi. Při zaměstnání vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kterou dokončil v roce 1968.
Od 70. let se věnoval ekonomice a managementu pivovarů. Působil jako vedoucí ekonomiky práce ve Staropramenu a později jako ekonomický náměstek Pražských pivovarů, kde se po roce 1989 podílel na privatizaci a modernizaci podniku. Následně přešel do Brna jako generální ředitel pivovaru Starobrno, který pod jeho vedením prošel výrazným technologickým i provozním rozvojem a stal se jedním z nejvýznamnějších moravských pivovarů. Krakeš stál i u začlenění Starobrna do rakouské skupiny Brau Union Österreich AG a později do koncernu Heineken.
Kromě manažerské kariéry se angažoval i v profesních strukturách oboru – mezi lety 1996 a 2009 zastával funkce místopředsedy a poté předsedy ČSPaS a podílel se na jednáních evropské organizace Brewers of Europe. Jedním z jeho výsledků je i prosazení chráněného zeměpisného označení „České pivo" v rámci Evropské unie. Po odchodu z vrcholových funkcí spoluzaložil řemeslný Parní pivovar Petra Hauskrechta.
Ocenění i pro autory knihy o chmelařství
Vedle Krakeše obdrží Čestnou plaketu F. O. Poupěte, udělovanou za podnikatelský a ekonomický přínos oboru, také devatenáctičlenný autorský kolektiv odborné publikace Chmelařství – pěstování, vlastnosti a využití chmele. Vedoucím týmu je Karel Krofta z Chmelařského institutu v Žatci, sám laureát Síně slávy z roku 2019, spolu s kolegy z VŠCHT, ČZU a Univerzity Karlovy.
Osmisetstránková kniha vyšla loni u příležitosti 100 let chmelařského výzkumu v Čechách a na Moravě a podrobně mapuje historii, botaniku, šlechtění i ochranu chmele. Spolu s dřívějšími publikacemi Sladařství a Pivovarství, vzniklými pod vedením Gabriely Basařové, tak dotváří ucelenou trilogii o výrobě piva a jeho klíčových surovinách.
Síň slávy českého pivovarství a sladařství vznikla v roce 2002. S letošním oceněním se do ní zařadí celkem 49 osobností oboru.
Ondřej Hampl (s využitím TZ ČSPaS)
