Klášterní pivovar Porta Coeli

Bílý stout není ani bílé pivo, ani stout. Vzhledově je spíše jantarové než světlé, sestává především z "blonde" nebo "golden" ALE základu piva s vyššími objemem alkoholu. Přidání kakaových zrn do procesu vaření působí de facto jako suchý chmel s čokoládou. Někdy pivovarníci přidávají uzený slad, aby doplnili čokoládové tóny s praženou charakteristikou, která je běžná u tradičních stoutů.

Tmavé speciální pivo je spodně kvašené pivo uvařené tradiční technologií z tmavých, karamelových, popř. barevných sladů spolu se světlými slady a má nad 12,99% EPM. Vyniká dobrým sladěním typické chuti po kávě a chmelové hořkosti.

Není to každé pivo, které položíte na stůl :) Legislativní se tímto pojmem rozumí: pivo s extraktem původní mladiny do 6 % hmotnostních včetně. V laickém překladu to znamená, že každé pivo se stupňovitosti od 1,2 do 6 nazýváme stolním. Mnoho jich na trhu není, takže pokud na nějaké natrefíte, je to spíše vzácnost.

Kvas je nápoj vyráběný kvašením obilnin s mírným obsahem alkoholu (do 0,5 %). Nápoj je rozšířený ve východní Evropě, především v Rusku, v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí nebo také v Kazachstánu a na Sibiři u Evenků, kteří ho nazývají brága. V současnosti jsou pod názvem „kvas“ (a jeho jinojazyčnými ekvivalenty) běžně prodávány také hotově balené sycené, zcela nealkoholické nápoje s příchutí kvasu. Je-li tradiční fermentovaný kvas prodáván jako hotově balený, bývá odlišován nějakým přívlastkem vyjadřujícím jeho tradičnost (nejpřesněji jako „fermentovaný kvas“), jako rozlišení poslouží také udávaný obsah alkoholu. Typicky se však v teplých dnech čepuje ve stáncích na ulici.

Nealkoholické pivo je označení kvašeného nápoje z obilného sladu s nízkým nebo žádným obsahem alkoholu. V České republice platí evropský úzus a jako nealkoholické pivo může být označen sladový nápoj s obsahem alkoholu menším než 0,5 % obj.Vedle korektního nealkoholického piva se lze setkat také se zkráceným pojmenováním nealko pivo či s názvy vzniklými synekdochickým přenesením jmen značek na všechny nápoje tohoto druhu. (pito, birell)

Pivo bohaté na slad s vyváženou čistou, chmelovou hořkostí, podobné vídeňskému ležáku. Je charakteristické sladovou vůní a chutí podobné sušenkám nebo opečeného toustu. Tento styl, který pochází z Německa, se tradičně vařil na jaře („Märzen“ znamená „březen“) a stárl nebo ležel po celé léto. Silnější verze byla podávána na počátečních oslavách Oktoberfestu, dnes je festivalová verze Oktoberfestu o něco lehčí.

Piva tohoto stylu jsou typická velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů, jsou tedy, řečeno vinařskou hantýrkou, velmi suchá a silně sycená přírodním oxidem uhličitým, vznikajícím během kvašení a zrání. Právem proto bývají nazývána „pivním šampaňským“ a zaujmou i lidi, kteří obvykle dávají přednost sektu nebo vínu.

Kölsch je typ piva, který se vaří v Kolíně nad Rýnem a okolí. Pivo prochází svrchním kvašením a dozrává v chladnu. Má bledou, slámově žlutou barvu a jemnou ovocnou chuť a vůni. Obsahuje méně chmele než jiná německá piva. Obsah alkoholu se pohybuje podle výrobce mezi 4,4 % a 5,2 %.

Roggenbier (původ v Německu) je pivo vařené ze sladu, který obsahuje vysoký podíl žita (okolo 50 %, někdy i 65 %). Je polotmavé barvy, případně se dobarvuje karamelem na tmavší pivo. Vyznačuje se bohatou pěnou, vyšším řízem, zemitou, lehce ovocnou a někdy i lehce kouřovou vůní.

Alt je svrchně kvašené pivo vyráběné převážně v Německu (Alt = starý). Tato piva jsou svrchně kvašená a musí 3–8 týdnů dozrát studeným zráním. Barva bývá většinou dosti tmavá až bronzová, ale nebývá to pravidlem. Pivo je chuťově dosti jemné, mírně nahořklé, s mírnou chutí lehce praženého sladu.

IPL je výsledkem kombinace spodně kvašeného ležáku a zahraničných chmelů z USA, Nového Zélandu, Austrálie atd. Barva je typicky zlatá, někdy s chmelovými zákaly. Profily sladu jsou často čisté a chlebové, což umožňuje zaměřit se na odrůdy chmele, které sládek nabízí. Úrovně hořkosti se liší, ale pohybují se od mírných po vysoké.

Gose je starobylý německý druh piva. Vyrábí se svrchním kvašením ze sladu s nejméně polovičním podílem pšenice, do kterého se přidává kuchyňská sůl a mletý koriandr. Nápoj je kalný a má nažloutlou barvu, chuť je pikantní s ovocnými tóny a jen mírnou hořkostí.

Při výrobě pšeničného piva (podle české legislativy) musí být nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu. Pšeničné pivo tak, jak je známe dnes, bývá nejčastěji světlé až slámové barvy a vyznačuje se vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Ve vůní jsou cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní, hlavně banán a hřebíček. Hořkost i chmelové aroma pšeničných piv bývají na velmi nízké úrovni, aby nepřebíjely jejich typické atributy.

Podle české legislativy patří do kategorie výčepních piv každé pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10% hmotnostních. Na způsobu kvašení v tomto případě nezáleží.

Ležák je druh piva, který je spodně kvašen a stabilizován při nízkých teplotách. Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák (ve světě označované jako lager z německého slova pro uskladnění). Při jeho výrobě se nejčastěji používá ječný slad. Je typický hustou pěnou, kterou ale ovlivňuje i kvalita čepování.Světlý ležák je nejvíce konzumovaný a komerčně dostupný styl piva ve světě.

Použití slova "víno" je u tohoto pivního stylu dáno jeho obsahem alkoholu (6-12% obj.) podobným vínu, ale protože se vyrábí spíše z obilí než z ovoce, je to pivo. Existují dva základní styly Barley wine: americký, který bývá chmelnější a více hořký, s barvami od jantarové po světle hnědou a anglický styl, který bývá méně hořký s méně chmelovou chutí a barevnou rozmanitostí od červeno-zlaté po neprůhlednou černou.

Bock je druh silného piva, obvykle ležáku, původem z Německa. Existuje několik druhů bocku, jako například světlý májový bock (Maibock, silně chmelený ležák určený ke konzumaci na jarních slavnostech), dvojitý bock (doppelbock, silný ležák) nebo ledový bock (Eisbock, velmi silné pivo připravované zmražením piva a odstraňováním zamrzající vody). Původně se jednalo o tmavé pivo, ale moderní bocky mohou nabývat různých odstínů od světle měděné po tmavě hnědou.

Berliner Weisse je druh svrchně kvašeného piva s podílem pšeničného sladu, populární především v Německu. Vyznačuje se velmi světlou barvou, nižším obsahem alkoholu a značnou kyselostí; pro tuto vlastnost je často konzumováno s přídavkem sladké ovocné šťávy.

Kyselá piva se vyrábějí přidáváním divokých kmenů kvasinek nebo bakterií. Nejčastěji používanými mikroby k dosažení kyselého piva jsou bakterie (Lactobacillus, Pediococcus) nebo houby (Brettanomyces). Další metodou, jak dosáhnout kyselé chuti, je přidání ovoce, které přímo přispívá organickými kyselinami. Kyselinu lze navíc přidat přímo do piva nebo přidat pomocí nadměrného množství okysleného sladu.

Tato svrchně kvašená piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva, ale nemusí to být pravidlem. Stout je velmi podobný pivům Porter, jejichž historický vývoj byl hodně podobný.

Svrchně kvašený pivní styl, vařený převážně ze světlých sladů, po kterých má pivo typicky světlý odstín. Termín Pale Ale byl poprvé použit v Anglii v 18. století. Různé techniky přípravy postupem času způsobily rozvětvení tohoto stylu do mnoha dalších, například Blond Ale, Brown Ale, Red Ale a India Pale Ale.