Malé rady velkým hráčům

Český craft a výroba na průmyslové úrovni se už několik let prolínají. Začátky téhle pivovarské symbiózy nebyly lehké, ale velcí už pochopili, že cestu ukazují ti malí.

Dodneska si pamatuju na tu mnoho let starou tiskovou konferenci Českomoravského svazu minipivovarů, které se kromě novinářů zúčastnil i Václav Berka, emeritní sládek Plzeňského Prazdroje. Hegemon českého pivovarnictví tak chtěl ukázat, že jej craft zajímá a rád mu nabídne pomocnou ruku. Jenže zřejmě šlo jen o marketing, z téhle předváděčky nic konkrétního nevzešlo.

Plzeňský výrobce to tedy u minipivovarů neměl dobré. Ještě všichni měli v živé paměti kauzu „kvasnice“, kdy podnik Gambrinus přestal - zničehonic - nabízet sládkům malých pivovarů své kvasnice. Příležitosti se pak chytil humpolecký Bernard, jenž jako vždy využil situaci jako skvělé PR.

Teď, v polovině roku 2021, je už ale situace úplně jiná. Velcí s malými kooperují a předhánějí se v tom, kdo spojení průmysl-řemeslo sváže co nejúžeji. Důvod je jednoduchý. Právě minipivovary dokáží rychle zareagovat na chutě pijáků a vychovali si navíc zákazníky, kteří nemají problém si za kvalitně vyrobené pivo připlatit.

Asi nejdál se zatím dostal Plzeňský Prazdroj. Ten si nejdřív na programu Volba sládků, kdy své výčepy každý měsíc zásobuje jiným speciálem, ověřil, že jeho zákazníci o piva typu IPA, stout či „ejl“ stojí. Pak se pustil do společných várek s minipivovary, například broumským Matuškou, brněnským Hauskrechtem či východočeským Safari pivovarem. No a loni otevřel uvnitř svého areálu v Plzni v budově bývalé elektrárny minipivovar Proud.

Národní podnik Budějovický Budvar jde na to trochu jinak. S příchodem nového ředitele Petra Dvořáka dostal obchodní sládek Aleš Dvořák v roce 2018 volné ruce, aby zintenzivnil spolupráci s několika vybranými pivovary. A tak se Budějovický Budvar spojil s pražským Cobolisem, lounským Zichovcem, sokolovským Permonem, krnovskou Nachmelenou Opicí či prostějovským Axiomem, a začal jim pomáhat s distribucí, pouští je na vlastní výčepy a navrch by je chtěl dostat i na zahraniční trhy.

Pivovary Staropramen jakoby tlaku zákazníků na řemeslnost dlouho odolávaly. Až do roku 2019, kdy oznámily akvizice tradičního regionálního podniku Pivovar Pardubice. Smíchovská značka se tak dostala k pivům Pernštejn či Porter a společně s importem zahraničních piv, ke kterým má jakou součást globální rodiny Molson Coors přístup, se vklínila i do tohoto segmentu,

Stranou nezůstává ani koncern Heineken ČR, i když ten zatím výrazné body nesbírá. Před několika lety rozjel na Slovensku „craftovou značku“ Slobodný pivovar Bradáč, jejíž piva se vařila ve Velkém Březně. Na český trh se ale nezaměřovala. To se změnilo až nedávno, kdy nejdřív vyrukovala s pivy Beránek a pak i speciály vařenými ve Starobrnu.

Ondřej Stratilík