Pivní kultura zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR a pokukuje po zápisu do UNESCO

Ministerstvo kultury zařadilo „Pivní kulturu v České republice“ na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Nominaci, která se zakládá na společenské roli pivní kultury, vypracoval Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s odborníky. Pivní kultura se tímto krokem přiblížila k možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Zápis na seznam, jehož účelem je ochrana a rozvoj nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky,  stvrdil ministr kultury Martin Baxa předáním pamětního listu do rukou zástupců pivovarníků při malé slavnosti v Břevnovském klášteře, nejstarším místě naší země, kde se vaří pivo, už od 10. století.

„Pivní kultura v České republice je živý fenomén založený na odborné i laické pospolitosti, s výraznými znaky regionality a komunitního života. Díky, že Svaz pivovarů a sladoven ČR s touto iniciativou přišel,“ okomentoval rozhodnutí ministr kultury Martin Baxa. A zavzpomínal, jak ho jako studenta na brigádě v Prazdroji učil lásce k pivu dnešní emeritní sládek Václav Berka. Vzápětí vystoupil i ministr zemědělství Marek Výborný: „Pivo patří k národním pokladům. Dnes jsme vykročili k úspěšné cestě k zápisu fenoménu Pivní kultura v České republice na listinu nehmotných památek UNESCO.“

Česká pivní kultura po staletí vznikala kolem fenoménu českého piva. Propojuje nejmenší venkovské hospůdky i velké, vyhlášené městské pivnice a restaurace, jejich hosty i hospodské. Zápis oceňuje také kultivaci krajiny v podobě pěstování chmele a ječmene, tradiční umění sládků i řemeslo výčepních. Ve všech významných etapách dějin byla česká pivní kultura důležitou součástí setkávání lidí a výměny názorů a zásadně tak podporuje vzájemnou pospolitost. Přes všechny změny a trendy je stále živá a má své nezpochybnitelné místo i v 21. století.

V naší zemi působí přes 550 pivovarů, přičemž pivovarnický sektor nabízí práci až 65 000 lidí a jen za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří to české, moravské a slezské. Jen nepatrný zlomek tvoří to dovezené.

„Jsme hrdí na to, že se právě kultura spojená s pivem stává součástí nehmotného kulturního dědictví České republiky. Tradice vaření i jeho společenská role je něčím, co se v tuzemsku dědí z generace na generaci. To vše je něco, co si zaslouží uznání a na co bychom měli být hrdí. Vidíme, že pivo skutečně dokáže spojovat společnost u jednoho stolu,“ sdělil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Česká republika se po Německu a Belgii stává teprve třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Podrobnější informace o české pivní kultuře a aktuální zprávy s ní spojené naleznete na oficiálním webu projektu www.pivnikultura.cz.

Aleš Hudský (s využitím TZ ČSPaS) 

Fotografie: ČSPaS

Břevnovský klášterní pivovar

Markétská 28/1, Praha 6 - Břevnov