Historie

Před téměř sto lety, v druhé polovině 20. let minulého století, se v Československu vypilo 68 litrů piva na hlavu, což je méně než polovina současného stavu. Fungovalo zde téměř 500 pivovarů, z toho na území ČR jich v roce 1927 bylo 474. Například v Praze jich bylo 76, v Plzni 65 a v Českých Budějovicích 29.

Roční výstav přes 200 tisíc hektolitrů měly za první republiky čtyři velké pivovary. Šlo o plzeňský, smíchovský, velkopopovický a brněnský pivovar. Další velké pivovary byly v Českých Budějovicích, v Mostě a opět v Plzni.

Celková produkce piva v ČSR v roce 1927 byla 10 milionů hektolitrů, z toho téměř tři čtvrtiny bylo výčepní (72 %), 27 % ležáky a zbylé 1 % speciály. Exportovalo se 231 tisíc hektolitrů. Ačkoliv průměrná spotřeba byla v ČSR 68 litrů na osobu, tak v samotném Česku to bylo téměř 106 litrů, protože na Moravě, Slovensku a v Podkarpatské Rusi se pivo tolik nepilo.

V roce 1921 vypil každý československý občan 5 litrů vína a spotřeboval 155 litrů mléka (v roce 2019 již 241 litrů). V padesátých letech každý občan vypil zhruba 6,5 litru vína a v roce 2008 už 17 litrů.

Český svaz pivovarů a sladoven uvádí, že celkový výstav piva v ČR byl vloni 20,1 milionu hektolitrů.

Export a import

Celkem se z ČR vloni vyvezlo do jiných zemí EU 3,94 milionu hl piva. Nejvíce se exportovalo na Slovensko (1,3 mil hl), do Německa (1 mil hl), s velkým odstupem do Polska (339 tisíc hl) a Maďarska (322 tisíc hl), šestici pro někoho poněkud překvapivě doplňuje Švédsko (268 tis hl).

Mimo země EU vyvezli české pivovary celkem 992 tisíc hl piva, tedy o málo méně než do Německa. Zdaleka nejvíce směřovalo do Ruska (465 tis hl), o dost méně do Koreje (105 tis hl) a do USA (83 tisíc hl). Přes 50 tisíc hektolitrů se vyvezlo už jen na Ukrajinu (59 tisíc hl), do Srbska (54 tisíc hl) a do Kanady (53 tisíc hl). Do dalších zemí už se vyvezlo méně, často zanedbatelné množství, třeba na Kubu 144 piv a nejméně do Nigérie - 72 piv.

Celkem podle Celní správy Česká republika vloni vyvezla pivo do 93 zemí světa (26 zemí EU a 67 mimo EU). Zdaleka nejvíc na Slovensko, do Německa a do Ruska, to jsou hlavní exportní trhy pro české piva, kam směřuje více než polovina (!) zdejší produkce. Čtyři z pěti piv přitom ČR vyveze do méně než deseti zemí.

Mezi největšími zdejšími exportéry bychom odhadli, že nebudou chybět Plzeňský prazdroj, Staropramen a Budvar, ale Český svaz pivovarů a sladoven nám to nesdělil s tím, že taková data nemá, neboť jim to prý nedovoluje ÚOHS.

Naopak nejvíce piva z Evropské unie se k nám vloni dovezlo z Polska (157 tisíc hl) a z Maďarska (127 tisíc hl), se značným náskokem před Německem (62 tisíc hl) a Slovenskem (47 tisíc hl). Celkem jsme vloni ze zemí EU dovezli 480 tisíc hl piva, ze zemí mimo EU to bylo zanedbatelných 13 tisíc hl piva, z toho čtyři pětiny (10,6 tisíc hl) z Mexika.

Vychází nám z toho, že každý občan ČR vypil vloni tři polská piva a dvě maďarská piva. Přitom bychom se vsadili, že ani většina pivařů nedokáže jmenovat jediný polský nebo maďarský pivovar. V součtu k nám Poláci a Maďaři dovezli víc piva (284 tisíc hl), než my jsme vyvezli do Švédska, nebo jinak řečeno, mohlo by to velmi zhruba odpovídat roční produkci nějakého většího českého pivovaru, jako je třeba Bernard.

Zahraničí

Evropská unie v roce 2018 uvařila přes 390 milionů hektolitrů piva, tedy zhruba 76 litrů na jednoho Evropana. Dvě třetiny piva v EU pocházely ze šesti zemí: Německo uvařilo každé páté pivo (83 mil hl, 21 %), Velká Británie (45 mil hl, 12 %), Polsko (40 mil hl, 10 %), Španělsko (36 mil hl, 9 %) Nizozemí (24 mil hl, 6 %) a Belgie (24 mil hl, 6 %). Polsko tedy vaří dvojnásobek piva, co Česká republika, Německo dokonce více než čtyřnásobek.

Pro zajímavost, v roce 2018 se v EU vyprodukovalo 150 milionů hektolitrů vína, což je včetně šumivého, portského a hroznového moštu. Mezi státy dominovala Itálie, Španělsko a Francie.

Největším exportérem bylo Nizozemí (19 mil. hl), Belgie a Německo (16 mil hl), Francie (6 mil hl) a Velká Británie (5 mil hl). Nejvíce, skoro třetina exportu, směřovala do USA (10 mil hl, 29 %), Číny (4,5 mil hl, 13 %) a Ruska (2,3 mil hl, 7 %). Z toho vychází, že Nizozemí vyvezlo do zahraničí téměř tolik piva, jako se uvařilo v celém Česku. Nebo jinak řečeno Nizozemí vyvezlo pětkrát více piva než Česká republika. Dokonce Francie exportovala o polovinu více piva než ČR. Zatímco pro EU je z hlediska piva hlavním exportním trhem USA, tak pro české pivo nejsou Spojené státy ani v první desítce.

Další alkoholické nápoje a tabák

Podle Statistického úřadu se v roce 2019 v ČR na obyvatele vypilo 10 litrů čistého lihu, z toho 146 litrů piva, 20,3 litrů vína a 7,1 litru tvrdého (40% alkoholu). K tomu v průměru každý Čech vykouřil 1958 cigaret, tedy 98 krabiček, neboli téměř dvě krabičky týdně (!).

Z hlediska spotřeby alkoholických nápojů v roce 2019 připadalo 84 % na pivo, 12 % na víno a 4 % na lihoviny. Spotřeba lihovin po převratu stoupla až přes 8 litrů na osobu, pak se držela kolem této hranice až do roku 2010, kdy klesla na 7 litrů, pak klesala do roku 2013 a od té doby stoupá. Spotřeba vína roce 1989 byla po 14 litry na osobu a do dnešních dnů vzrostla až na více než 20, nejvíce spotřeba rostla zhruba mezi lety 2006-2007, kdy spotřeba stoupla o litr.

Kamil Pittner