Pivo v první řadě obsahuje polyfenoly a flavonoidy, které působí jako antioxidanty. Třebaže i názory na prospěšnost (respektive účinnost) antioxidantů se vyvíjejí, stále převládá přesvědčení, že antioxidanty chrání buňky před volnými radikály, čímž snižují pravděpodobnost srdečně-cévních i nádorových onemocnění a zpomalují stárnutí (kam spadají i obávané neurodegenerativní choroby).
Mírná konzumace piva snižuje tlak (rozšiřuje cévy) i hladinu krevního cukru, zlepšuje využití inzulínu, působí tedy preventivně nejen proti kardiovaskulárním chorobám, ale i proti diabetu. Jak známo, pivo uklidňuje, a to nejen kvůli alkoholu, ale i díky chmelovým látkám – však se výtažky z chmele používají do čajů na spaní. Pivo zrychluje metabolismus tuků, tedy jejich odbourávání, nemusí tedy platit, že „pivo dělá hezká těla“. Navíc je kaloricky chudší nejen než mléko nebo kola, ale i než většina ovocných šťáv (i když samozřejmě málokdo si dá po večeři 2 litry pomerančového džusu; také je třeba vzít v úvahu, že pivo povzbuzuje chuť k jídlu, což lze ale v řadě případů vnímat i pozitivně).
Pivo zvyšuje vylučování žluče, a působí tak proti vzniku žlučových a močových kamenů. Tím, že je spojeno s větší konzumací tekutin, chrání před dehydratací, funguje jako prevence proti vzniku ledvinových kamenů a obecně šetří ledviny (alespoň při mírné konzumaci). Poměr minerálů a vitamínů v pivu působí proti osteoporóze (řídnutí kostí). Díky obsahu dusíkatých látek (celkově málo bílkovin, ale všechny esenciální aminokyseliny) může pivo sloužit také jako doplněk výživy při nízkoproteinové dietě.
"Pivo má ochranný vliv proti vzniku a progresi aterosklerózy. Následkem toho se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Např. dle studie prováděné v České republice muži konzumující 4,9 l piva týdně mají asi 3× nižší riziko infarktu myokardu, u žen požívajících 0,5 – 4 l piva týdně je toto riziko dokonce asi 5× nižší."
MUDr. Simon Jirát
Podrobnosti: http://ceske-pivo.cz/pz/mudr-simon-jirat-vliv-umirneneho-pozivani-piva-na-lidske-zdravi
Kolik?
Velký spor se samozřejmě vede o míru doporučené konzumace. Ideální dávka alkoholu se nejčastěji udává jako 40 g pro muže a 20 g pro ženy, tedy zhruba jako 2, respektive 1 pivo denně. Rozdíl mezi doporučenou konzumací pro muže a ženy závisí částečně na tom, že konzumace se přepočítává na hmotnost, ve většině případů mají ženy ale hlavně nižší aktivitu enzymu, který alkohol metabolizuje (alkoholedehydrogenáza). Tento enzym je také hlavní příčinou rozdílné snášenlivosti různých etnik k alkoholu. (Z toho pak dále vyplývá, že ideální dávka alkoholu, respektive ještě neškodící dávka, se bude lišit individuálně, statistika samozřejmě zachycuje pouze průměr.) Nakolik lze ideální dávku „rozkládat/sčítat“? 2 piva 7krát týdně není totéž jako 7 piv 2krát týdně. Nicméně mnohdy se ideální dávka udává i jako součet/průměr za týden a asi málokdo pít striktně určité množství piva každý den.
Doporučená denní dávka českého piva s ohledem na obsah alkoholu jsou dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy. Tato dávka pokrývá stoprocentní doporučenou denní dávku vitamínu B1, navíc obsahuje antioxidanty a přirozenou kombinaci minerálů, zejména draslíku a hořčíku.
Český svaz pivovarů a sladoven
Podrobnosti: http://ceske-pivo.cz/tz/narodni-napoj-ceskym-duchodcum-chutna-na-odpocinku-se-ho-nezrikaji
Pivo a cholesterol
Složitou otázkou zůstává, nakolik je příznivý zdravotní účinek piva záležitostí samotného alkoholu. Nealkoholické pivo se vyjma alkoholu téměř nijak neliší, to ale neznamená, že bude účinkovat nutně stejně. Například u vína se často uvádí, že alkohol působí synergicky s resveratrolem, takže resveratrol konzumovaný jinak (ať už jako výživový doplněk, nebo v potravinách) takový účinek nemá. Něco podobného může platit i pro pivo (k tomu ještě viz dále). Každopádně samotný alkohol v mírné dávce by měl pozitivně ovlivňovat složení krevního cholesterolu, tedy zvyšovat koncentraci „dobrého“ (HDL) a naopak snižovat hladiny „špatného“ (LDL, VLDL), čímž se opět předchází riziku cévně mozkových příhod nebo ovlivňuje jejich průběh (alkohol také snižuje srážlivost krve, tj. omezuje riziko vzniku sraženin v tepnách).
"V rámci naší studie asi 100 zdravých mužů středního věku pilo po 30 dní 833 ml světlého ležáku (jedno velké a jedno malé pivo). Zjistili jsme významné zvýšení koncentrace HDL cholesterolu, který chrání cévy před rozvojem aterosklerózy. Klesla hladina fibrinogenu, a tedy i pohotovost ke srážení krve – krevní sraženina je obvykle to, co ucpe cévu postiženou aterosklerózou a vede k takové komplikaci, jako je srdeční infarkt nebo cévní příhoda mozková (mozková mrtvice). Uvedené množství alkoholu se neprojevilo významným ovlivněním jaterních testů ani jinými metabolickými účinky, které může někdy alkohol vyvolat (zvýšení hladiny kyseliny močové či krevních tuků). Na rozdíl od pravidelného požívání vína nestoupla ani hladina homocysteinu, aminokyseliny, která je rovněž podezírána z podpory rozvoje aterosklerózy i srážení krve. To má zřejmě „na svědomí“ nezanedbatelný obsah vitaminů skupiny B, zejména B6, B12 a kyseliny listové, které jsou pro odstraňování homocysteinu nezbytné."
Prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc
Podrobnosti: http://ceske-pivo.cz/pz/prof-mudr-jaroslav-racek-drsc-pivo-jako-potravina
Korelace vs. kauzalita
Statistiky tohoto typu bývají samozřejmě komplikované. Celkem jednoduše by šlo zdravotní účinky piva zjišťovat za předpokladu, že by bylo jediným konzumovaným alkoholickým nápojem, takhle ale porovnáváme např. i pivo proti vínu. Některá data ukazují, že překročit optimální dávku piva je kupodivu méně rizikové než nepít vůbec, takže i člověk konzumující v průměru 4 piva denně se dožívá vyššího průměrného věku než abstinenti. Jenže abychom to zase s chválou piva nepřeháněli – mezi abstinenty je velké množství lidí, kteří abstinují proto, že jsou už nemocní, a konzumace by jim sotva pomohla.
Z druhé strany zase pijáci piva mohou mít statisticky horší zdraví, i když samotné pivo je v tom nevinně. Stačí, když pití piva pozitivně koreluje s nějakým dalším negativně působícím faktorem – dejme tomu s konzumací tvrdého alkoholu, v minulosti s častější přítomností v zakouřených hospodách, s nadměrnou konzumací uzenin apod.
České je lepší
Navíc při hodnocení zdravotních účinků piva je navíc třeba vzít v úvahu, že česká pivní kultura je stále rozmanitější a není pivo jako pivo. Pivo českého typu se od jiných typů liší nejenom chutí. „Porovnávali jsme 22 tuzemských a 16 zahraničních piv, ve kterých jsme analyzovali vitamíny skupiny B, polyfenolové látky, fytoestrogeny, sacharidy a vlákninu. Ve všech sledovaných parametrech bylo možno české pivo odlišit, množství sledovaných benefitních látek bylo obecně vyšší. Například vitamínu B6 obsahuje až o 45 % více, vitamínu B1 o 30 % více a fytoestrogenů o 55 % více,“ uvádí RNDr. Karel Kosař, CSc., z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Dokonce by se v řadě ohledů dalo říct, že u piv jiného než českého typu odpovídala řada pozitivních účinků pouze samotnému alkoholu, v případě českých piv nikoliv.
Tím se dostáváme opět k již výše diskutované otázce o nealkoholickém pivu a odpověď na ni zní: minimálně piva českého typu mají příznivý zdravotní účinek i v nealkoholické verzi.
K uvedenému srovnání samozřejmě zbývá dodat, že i „jiná než česká“ piva se od sebe mohou krajně lišit, např. chmelením (a to jak množstvím použitého chmele, tak i tím, zda se chmelí i za studena). Přičítáme-li řadu pozitivních účinků piva chmelovým látkám, pak IPA s hořkostí blížící se 100 IBU bude určitě mít jiný vliv než třeba piva pšeničná nebo kyselá...
Pavel Houser
