„Pivo v české společnosti“ je projekt, který Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu AV ČR provádí již od roku 2004. Získaná data zajímavě doplňují čísla, které mají instituce působící v samotném pivovarském průmyslu, ať už jde o pivovary, prodejce nebo provozovatele hospod. V tomto případě se výsledky získávají pomocí dotazníkových šetření, což má oproti tvrdým účetním datům své výhody i nevýhody. Na jednu stranu se takto lze dostat k podrobnostem do podstatně větší hloubky a přímo (například na roli ceny při rozhodování o koupi se můžeme přímo zeptat, nemusíme nad daty provádět složitá a hypotetická odvozování), některé informace se pak ze samotných dat o spotřebě nedají získat vůbec.

Na druhé straně je otázka, co o sobě lidé budou ochotni, byť v anonymní podobě, uvádět (třeba i v důsledku sebeklamu). Vždy se musíme ptát, zda třeba zjištěný trend v datech neodpovídá spíše tomu, že lidé (např.) začali mít větší potřebu vlastní konzumaci piva záměrně snižovat či popírat, nebo se jí naopak chlubit.
Většina dále uvedených sociologických šetření byla provedena v letech 2017 a 2018, nezohledňují tedy vliv pandemie.

Vztah k pivu záleží stále méně na věku

Shrnutí dat za rok 2018 ukázalo, že pivo v ČR pije pravidelně téměř devět z deseti mužů (86 %) a skoro polovina žen (49 %). U žen se podíl meziročně snížil: mnohé z žen, které dosud pily piva nejméně nebo si jej dopřávaly nejméně často, jej podle průzkumu přestaly pít úplně.

Muži vypijí týdně v průměru 7,6 půllitru piva, meziročně zhruba o jedno pivo méně. U žen se týdenní konzumace zvýšila z 2,3 na 2,7 půllitrů. Muži si dopřejí pivo v průměru třiapůlkrát týdně, ženy téměř dvakrát za týden.

Mezi muži je největší podíl konzumentů ve skupině 18-29 let (90 %), i ve skupině nad 60 let jde ale stále o 84 %. U žen se jedná o cca 56 % ve všech věkových kategoriích až do 60 let, až nad 60 lety podíl klesá. (Zde se ukazuje úskalí příslušných dat; znamená to, že ženy a v menší míře i muži pít pivo s věkem relativně přestávají – zcela, nemíní se tím snižování dávky? Nebo že nepijících pivo začíná relativně přibývat s tím, jak méně umírají? Nebo jde např. u žen nad 60 let prostě o neochotu takto v dotazníku odpovědět?) Obecně data ukazují, že nicméně i mezi ženami konzumace piva stále méně závisí na věku.
V posledních letech konzumace piva mírně klesá, ČR ovšem zůstává z hlediska spotřeby na obyvatele stále v čele žebříčku (i když třeba při podrobnějším mapování Bavorsko Českou republiku předčí). A jak se obyvatelé ČR k tomu, že jsme pivními rekordmany, staví? Hrdost na toto prvenství v roce 2018 vyjadřuje 35 % mužů a 14 % žen. Naopak stud je při zmínce o českém prvenství v konzumaci piva hlavním pocitem pro 22 % žen a 8 % mužů. Ostatní mají v této souvislosti smíšené pocity (29 % mužů a 23 % žen) a čtvrtině mužů (25 %) a téměř dvěma z pěti žen (38 %) je to jedno.

Ženy tedy mají k českému prvenství výrazně kritičtější vztah než muži. Dále se však pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva člověk sám zkonzumuje. S množstvím konzumovaného piva narůstají pocity hrdosti a ubývá pocitů studu.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský
Centrum pro výzkum veřejného mínění

Poznámky:
Muži v ČR vypijí piva téměř 3krát více než ženy. U konzumace má smysl přepočet na hmotnost, nicméně zohledněním tohoto faktoru se spotřeba rozhodně nevyrovná. Muži jistě pijí více alkoholu obecně, ale u piva je tento (nepoměr) asi ještě vyšší. A to i když vezmeme v úvahu možnou neochotu žen se k pití piva hlásit...
Pokles spotřeby piva částečně souvisí s tím, jak se spotřeba přesouvá od výčepních piv k ležákům a speciálům (hodně zjednodušeně, „na alkohol to vyjde nastejno“).

Věrnost značce

Šetření provedené v roce 2017 ukázalo, že čeští konzumenti jsou poměrně konzervativní a že mezi nimi dominuje věrnost jejich oblíbené značce nebo několika značkám. Své oblíbené značky se drží devět z deseti českých mužů a sedm z deseti českých žen konzumujících pivo. Jen 9 % mužů a 13 % žen by se jednoznačně označilo za experimentátory, kteří piva střídají a vyhledávají ta, která ještě neznají.
Na druhou stranu je ovšem mezi českými konzumenty poměrně velká skupina (48 % mužů a 40 % žen) těch, kteří, ačkoli dlouhodobě preferují své pivo, rádi podle svých slov ochutnají nějaké neznámé. To v součtu s jednoznačnými experimentátory ve skutečnosti představuje o něco více než polovinu konzumentů mezi muži i mezi ženami. Jednoznačně věrných pouze svému oblíbenému pivu je pak vlastně jen 9 % mužů a 13 % žen. Věrnost značce a neochota zkoušet nové sílí u mužů i u žen s věkem, a naopak že se vzděláním roste chuť zkoušet nová piva

Centrum pro výzkum veřejného mínění

Pavel Houser

Poznámky:
Být experimentátorem bylo v posledních letech stále snazší. Nejde přitom jen o speciály, mnohé menší pivovary a minipivovary dodávají i klasickou desítku či dvanáctku, takže se rozšířil výběr i pro ty, kdo se chtějí držet tradičních českých pivních stylů. Rostla i nabídka menších (regionálních apod.) dodavatelů v rámci supermarketů. Situaci v tomto ohledu změnila pandemie.
Otázkou je, nakolik ve věrnosti značně hraje roli skutečně chuťová preference a nakolik zvyk. Jaký podíl lidí silně preferujících jedno pivo by ho označil za nejchutnější ve slepém testu?