Čím více člověk pije, tím je v pití konzervativnější

Vedle značky/chuti si lidé pivo vybírají také např. na základě doporučení, ceny, místa výroby, reklamy (i když to obvykle v dotaznících popírají) nebo podle stupňovitosti. Většina z těchto kritérií je důležitější pro muže než pro ženy. Ženy dají více na doporučení a při výběru je pro ně důležitější stupňovitosti piva (důležitá pro 67 % žen) a také ekonomické aspekty (obecná cena pro 65 %, slevová akce pro 58 %).
Zajímavé je sledovat rozdíly v obecných motivech výběru podle toho, kolik člověk pije piva. Ačkoli nelze vysledovat nějaké plynulé trendy, je patrné, že skupiny s nejnižší a nejvyšší spotřebou se od sebe poměrně výrazně odlišují. Mezí svátečními konzumenty piva je silná skupina těch, jejichž hlavní kritérium při výběru je ekonomické (32 % mezi muži a 48 % mezi ženami), a naopak mezi konzumenty s nejvyšší spotřebou dominuje konzervativní typ, kdy se lidé řídí především podle chuti, kterou znají, a zvyku kupovat si dané pivo (43 % mezi muži a 37 % mezi ženami). Se zvyšováním konzumace se tedy pojí konzervativní vztah k pivu a jeho výběru, větší preference konkrétní značky.

Centrum pro výzkum veřejného mínění: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4751/f9/OR181113b.pdf

Poznámky:
Pokud např. muži vypijí relativně větší množství piva v hospodě, pak je pochopitelné, že pro ně při výběru např. slevová akce může hrát podstatně menší význam.
Jak to bude vypadat se závislostí spotřeby a místa konzumace, respektive nákupu? Největší konzumenti – řekněme – mají největší preferenci určité značky, největší zkušenosti apod. Na druhé straně ale zase vzhledem k objemu spotřeby možná v průměru musí brát více ohled na cenu a nevypijí takový podíl své konzumace v hospodě?

Pivní mixy nejsou brány za konkurenci piva

Pivní mixy – radlery se po předcházejícím ústupu cca v roce 2018 (rok provedení šetření) dostaly opět na módy a stabilizovaly svou pozici na trhu.
Průzkum ukázal, že skupina konzumentů radlerů je složena z mužů i žen všech věkových nebo vzdělanostních kategorií, ačkoli mezi mladšími je jich samozřejmě více (takto byla/je cílena i reklama). Ve vyšších věkových skupinách mužů i žen se postupně zmenšuje podíl těch, kdo si takový nápoj alespoň občas dají, a naopak narůstá podíl takových, kteří jej neochutnali nikdy.
Zajímavé na výsledcích průzkumu ovšem je, že mixy jsou jen menšinou konzumentů považovány za pivo – po celé sledované období převažuje názor, že jde o zvláštní druh nápoje, nikoli pivo. S tím také souvisí, že většina obyvatel ČR nemá pocit, že by mixy představovaly pro tradiční české pivo ohrožení.

Poměrně vyrovnané jsou mezi muži i ženami podíly skupin, které pivní mix pouze někdy ochutnaly (35 % mezi muži a 29 % mezi ženami), a těch, které pijí pivní mixy občas (28 % mužů a 31 % žen). Skupina pravidelných konzumentů mixů je dlouhodobě velmi malá, mezi muži tvoří 3 % a mezi ženami 5 %.

Vztah ke konzumaci mixů je zajímavé sledovat také v souvislosti s tím, kolik člověk pije tradičního piva. Dělící linie je mezi lidmi, kteří pijí nejvýše dvě piva za týden, a těmi, kteří jej pijí více. Pro ženy až do této hranice zřetelně platí, že čím více pijí piva, tím častěji pijí také pivní mixy. Ovšem ve skupině žen, které pijí více než dvě piva týdně, se tento trend obrací a mezi nimi najdeme úroveň konzumace mixů opět výrazně nižší. U mužů je trend prakticky stejný. Na hranici dvou piv týdně je konzumace mixů mezi nimi vůbec nejvyšší, směrem ke skupinám s větší spotřebou piva se plynule snižuje.
Pro muže i pro ženy tudíž platí, že mixy nijak zvlášť nebodují u těch, kdo nepijí klasické pivo; a naopak že o ně moc nestojí ani ti, kdo pijí piva hodně.

Centrum pro výzkum veřejného mínění: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4753/f9/OR181113c.pdf

Pavel Houser

Poznámka:
Při srovnávání výsledků průzkumů v různých letech je třeba vzít v úvahu, že pivní mixy v roce 2018 představují ovšem něco trochu jiného než pivní mixy v letech 2012–14, kdy probíhala předcházející šetření. Došlo k jejich většinovému posunu mezi nealkoholické nápoje, o tento typ mají nyní konzumenti radlerů větší zájem než o mixy s cca 2 % alkoholu. (V průzkumech výše byla otázka na to, zda respondent pokládá radler spíš za pivo, nebo za jiný typ alkoholického nápoje; to je vzhledem k aktuálnímu stavu nevhodně zformulovaný výběr.)
Dnešní nealkoholické radlery mají také (snad to lze takto říct obecně) chuť vzdálenější od klasického piva, bývají méně hořké – nevznikají smícháním s „běžným“ pivem. (Větší snaha, aby chuť piva a limonády byla nějak sladěna, je patrná i na radlerech německých, naopak v době prvních radlerů na českém trhu se tím výrobci příliš nezabývali.)