Staroegyptský proces vaření byl odlišný od moderních technik. V polovině 90. let však archeolog a egyptolog z Cambridgeské univerzity Dr. Bary Kemp a Dr. Delwen Samuel objevili lokalitu dělnické vesnice a královského pivovaru spojených s královnou Nefertiti, a zjistili, že proces vaření Egypťanů byl složitější a promyšlenější, než původně předpokládali. Zkoumáním zbytků piva na keramice se přišlo na to, že staroegyptští sládkové používali k výrobě piva pečlivou alchymii sladových zrn (ječmen nebo druh pšenice zvaný emmer) a ačkoli se egyptologové domnívali, že ve výrobním procesu byly použity i datle, jako tomu bylo např. u starověkých Sumeřanů, analýza žádné stopy po datlích nebo podobných příchutích neprokázala.

Vědci poté oslovili pivovarníky ve skotském Newcastlu, aby oprášili nalezený recept nalezený v pivovaru fungujícím před 3250 lety a pokusily se znovu vytvořily pivo, zapomenuté od dob budování egyptských pyramid. Sládek Jim Merrington vyrobil 1000 lahví piva nazvaného Tutanchamon Ale, které se prodaly v londýnském prestižním obchodě Harrods (první z nich se dokonce vydražila v aukci za neskutečných 4616 liber). Tutanchamon Ale nicméně není zcela přesnou replikou toho, co pila Nefertiti (sládkové zkoumali vlastnosti vody kolem místa výkopu, ale protože neměli úplně podrobný návod k vaření, byl prostor i k určité improvizaci, nicméně výroba zahrnovala např. přidání koriandru, protože ho staří Egypťané používali při pečení) ale vědci, kteří jej zkoušeli popisují jeho chuť jako "velmi bohatou, velmi sladovou a trochu připomínající chardonnay."

Láhev z původního experimentu už asi neseženete (pivovar již bohužel zaniknul), ale řada „homebrewerů“ má recepty a egyptologická muzea občas vaří pivo inspirované Kempovou prací. Detailní popis experimentu je popsán např. na serveru MoreBeer (www.morebeer.com/articles/Brewing_Ancient_Beer), kde je uveden i recept na starověké pivo (pokud byste si ho chtěli třeba sami vyrobit):

V jednom hrnci připravte následující směs:

500 g (suché hmotnosti) práškové kaše z naklíčeného ječmene

1 sušenka (~ 200 g sušiny) naklíčené pšenice nebo stejné množství špaldového chleba

200 g popraskané ozimé pšenice

(plus 2 l vody na opláchnutí posledního ječmene)

Ve druhém hrnci smíchejte:

 2 sušenky (~ 250 g suché hmotnosti) naklíčeného ječmene

100 g rozdrceného nevyklíčeného ječmene,

200 g drcené nenaklíčené špaldy,

2,5 l studené vody

Sušenky (sušinu) pečlivě rozdrťte a namočte. Zatímco v první nádobě jsou namočeny při pokojové teplotě, druhý hrnec pomalu ohřívejte k varu. Jakmile dosáhne bodu varu, smíchejte obsah obou nádob a pomalu přivedete teplotu zpět k varu. Pomocí dřevěné lžíce zatlačte kaši na jednu stranu hrnce a pomocí šálku sbírejte tekutinu (i jakákoli zrna, která plavou kolem) a přeneste ji do druhého hrnce. Do kaše přidejte 1 l vroucí vody, promíchejte a opakujte postup lisování. Tento postup se několikrát opakujte, dokud nenasbíráte několik litrů hnědé, šťávové tekutiny (smíchané pravděpodobně i s několika zrny). Přiveďte získanou mladinu k varu, abyste ji ochladili a smíchali s divokými kvasnicemi a nechali proběhnout klasický kvasný proces na jehož konci bude – možná ­– pivo faraonů.

Miliony let starý pivovarský kvásek stále funguje

K dalšímu podobnému pivnímu experimentu, který šel ale ještě hlouběji do minulosti, došlo i později, když pivovar Lost Rhino Brewing Company z americké Virginie společně s neziskovou organizací Paleo Quest zaměřenou na pokročilou paleontologii a geologii, vytvořil v rámci prehistorického experimentu vaření piva pivo z kvasnic nalezených na prehistorických fosiliích. S vědomím, že droždí, organismus odpovědný za přeměnu cukru na alkohol, je prakticky všude, využili spoluzakladatel Paleo Questu Jason Osborne a sládek Jasper Akerboom 35 milionů let staré pozůstatky prehistorické velryby (jiné informace uvádějí, že šlo o „pouhých“ 14 milionů let starou zkamenělou velrybí lebku), aby z nich vypěstovali vzorky kvasinek, které mohli použít při vaření. Jejich experiment vedl k objevu nového poddruhu kvasinek, který již pivovary používají: Saccharomyces cerevisiae, který byl podle zkameněliny protocetidové velryby, ze které byla stažena pojmenován Saccharomyces cerevisiae var protocetus, Ty byly pak použity k výrobě piva nazvaného Bone Dusters Paleo Ale, neboli něco jako „paleo pivo z prachu kostí“...

Pivovar Stumptown v kalifornském Guerneville uvařil v roce 2009 pivo podle jedinečného vzorce. Ačkoli se používají standardní přísady, jako je slad a chmel, přidané kvasnice, které byly nalezeny v zažívacím traktu včely zalité v barmském jantaru, jsou údajně staré 45 milionů let. Kmen kvasinek Saccharomyces cerevisiae, známých jako pekařské nebo pivovarské kvasnice, který v roce 1995 vytěžil z nálezu, oživil molekulární biolog Dr. Raul Cano na Kalifornské státní polytechnické univerzitě, jenž probudil mnoho dalších starodávných kmenů kvasinek a bakterií – oživil dokonce některé bakterie, které netvoří spory ze 120 milionů let starého bloku jantaru. "Hlavní složka pochází z eocénní epochy před 56 až 40 miliony let. Všechny kvasinky pocházely z jediné životaschopné spory, kterou jsme byli schopni izolovat a vyklíčit již v roce 1992,“ uvedl Cano v tiskové zprávě.

Pivo filtrované skrz fosilie prvních živočichů

Australský mikropivovar Mike Holden na Klokaním ostrově vyrobil v roce 2017 „břidlicové pivo“ připomínající 10 let fosilního výzkumu na jihoaustralské lokalitě Emu Bay, známé jako významné paleontologické naleziště. Bylo filtrováno skrz břidlici bohatou na fosilie, která byla stará více než půl miliardy let. Profesor John Paterson z University of New England uvedl, že břidlice použitá při vaření byla odhadována na zhruba 514 milionů let. „Pocházejí z velmi zvláštního období v historii Země, které se říká kambrijské, kdy se na Zemi objevují první mořští živočichové. To, co vykopáváme, jsou tedy někteří z nejstarších mořských živočichů na planetě. „Zachováváme velmi jemně, dokonce až po nalezení svalové tkáně a čoček v očích některých z těchto zvláštních členovců,“ řekl. Mezi vzorky hornin nalezené na Klokaním ostrově patřilo např. i zkamenělé oko staré 500 milionů let, to však samozřejmě nebylo použito k výrobě piva.

Josef Vališka