Od Šumavy po Beskydy
Noc pivovarů letos poprvé opustila svůj plzeňský domov a rozšířila se do středních Čech a na severní Moravu. Výsledkem byla hustá síť otevřených pivovarů, která pokryla rozmanitý terén – od klasických plzeňských provozů přes středočeské minipivovary až po beskydské a šumavské kouty, kde se vaří pivo v o poznání klidnějším tempu.
Základ programu tvořily komentované prohlídky se sládky a ochutnávky, ale většina pivovarů připravila i něco navíc. V minipivovaru Hukvaldy se vařilo pivo přímo v noci za přítomnosti návštěvníků, v Domažlicích si zájemci mohli prohlédnout pivní kvasinky pod mikroskopem a ochutnat různé druhy sladů. V Poděbradech slavnostně nasvítili pivovarský komín, v Tahounovi hrál písničkář Vojtaano a v Kořenáči cimbálová kapela.
„Noc pivovarů znovu potvrdila, že pivo v Česku není jen nápoj, ale je to fenomén, spojení lidí, řemesla, tradice i moderních technologií," shrnuje Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.
Speciály uvařené jen pro tuto noc
Jedním z největších lákadel byly limitované pivní speciály, které pivovary uvařily výhradně pro tuto příležitost. Patřily mezi ně várky z Purkmistra, Psychovaru, Beskydského pivovárku, Gambrinusu, Albrechtického pivovaru, Velkopopovického Kozla, Dědkova pivovaru nebo Radegastu.
Sládci z Gambrinusu, Velkopopovického Kozla a Radegastu uvařili u příležitosti Noci pivovarů tři zcela odlišné speciály. Gambrinus přinesl polotmavý ležák s karamelovými a lehce praženými tóny, Kozel vsadil na tmavé pivo obohacené o žitný slad a moderní chmele, a Radegast se vydal za hranice s americkými odrůdami Citra, Centennial a El Dorado, které doplňuje Žatecký poloraný červeňák a Uran.
Pivní repertoár byl celkově pestrý: ležáky, IPA, bock, kyseláče i pšeničná piva. Na své si přišel zkrátka každý pivomilec.
Pivovary jako muzea i zábavní centra
Noc pivovarů ukázala, že pivovary nejsou jen výrobní haly – jsou to živá místa s příběhem. Parostrojní pivovar v Lobči představil expozici rekonstruované technologie z konce 19. století, Černokostelecký pivovar otevřel Národní muzeum pivovarnictví s výstavou z dob průmyslové revoluce. Pivovar eMBe v Mladé Boleslavi sídlí v barokní sladovně a plzeňská Elektrárna v původní elektrorozvodně – obojí jsou prostory, které samy o sobě vyprávějí historii průmyslového Česka.
Domažlice šly ještě dál a v rámci akce zpřístupnily interaktivní expozici mapující život na obou stranách česko-německé hranice od pravěku po současnost.
Autobusy zdarma a výlety po pivovarech
Na severní Moravě a v Plzeňském kraji zajistily kraj Plzeňský a Moravskoslezský pět speciálních autobusových linek zdarma. Díky nim mohli návštěvníci za jeden večer navštívit více pivovarů a porovnat, jak pracují sládci v různých velikostech provozů.
„Na myšlence Noci pivovarů se mi líbí, že propojuje celé řemeslo od malých pivovarů, jako jsme my, až po ty velké. Všichni to děláme s velkým nadšením, a to jsme také chtěli lidem ukázat," říká Chris Bearwaldt, majitel a sládek pivovaru Zhůřák.
Co říkají čísla
Aktuálně v Česku vaří pivo přes 500 pivovarů, přičemž zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde Noc pivovarů letos proběhla. Záštitu udělilo Ministerstvo kultury, Plzeňský a Moravskoslezský kraj a Českomoravský svaz minipivovarů.
Druhý ročník jasně potvrdil, že zájem o pivovarskou kulturu přesahuje hranice Plzeňska a je skutečně celorepublikovým fenoménem. Otázka pro příští rok zní: do kolika dalších krajů se Noc pivovarů rozšíří?
„Jsme moc rádi, že se Noc pivovarů ujala i v dalších regionech. Díky mnoha partnerům se podařilo založit tradici, která může pokračovat i v dalších letech a rozšířit se i do dalších krajů Česka," uzavírá Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.
Fotky a videa z akce najdete na facebooku a instagramu Noci pivovarů.
Ondřej Hampl (s využitím TZ a FB)
