Tradiční pivovar v Rakovníku vyrábí tři značky piva. Jedná se o piva značky Bakalář, která je s pivovarem historicky svázána. Její původní receptury se kontinuálně vyvíjely více než 500 let a byly ovlivněny místními podmínkami, tj. dostatkem vysoce kvalitních místních surovin včetně žateckého chmele. Značky Pražačka a Černovar jsou určené především pro export. Pod značkou Bakalář jsou vyráběna následující piva – světlý ležák, světlý ležák za studena chmelený, medový speciál, světlá desítka, tmavá desítka, řezaná desítka a nealkoholické pivo za studena chmelené. Speciálně pro restaurace vaří v Rakovníku světlou jedenáctku, která je jinak než točená nedostupná.

Rakovnický pivovar sám sebe označuje za jeden z mála samostatných nezávislých průmyslových pivovaru v ČR. Vaří všechna svá piva dvourmutovým způsobem a klasickou technologií, kdy pivo kvasí v otevřených kádích a leží 40-60 dnů v horizontálních ležáckých tancích. Používá k výrobě piva české suroviny, tedy české slady, žatecký chmel a pitnou vodu z vlastních hlubinných studní. Historie pivovaru sahá až do roku 1454, kdy město Rakovník obdrželo od krále Vladislava Jagelonského právo mílové. V roce 1588 se stal správcem a učitelem rakovnické školy bakalář Jan Pička Písecký, podle něhož má pivo vařené v Rakovníku jméno Bakalář. Dnešní pivovar vybudovali rakovničtí právovárečníci v roce 1867 v místě bývalých kasáren v centru města.

Tradiční Bakalář

Tradiční pivovar v Rakovníku se jako první z průmyslových pivovarů vrátil k postupu studeného chmelení a v roce 2012 uvedl na trh Bakalář světlý ležák za studena chmelený a dva roky na to i Bakalář nealkoholický za studena chmelený. U obou za studena chmelených piv je možné konstatovat, že vaky sušeného hlávkového Žateckého poloraného červeňáku, které se v pivu macerují ve fázi studeného chmelení, mu dodávají bohaté chmelové aroma a dokreslují dokonalé souznění bohatého sladového základu s příjemnou, výraznou chmelovou hořkostí. Za studena chmelený Bakalář je vařený klasickou technologií dvourmutovým způsobem a chmelený za studena sušeným hlávkových chmelem. Má vyšší původní stupňovitost, sytě zlatou barvu s temnými odlesky, plnou vyváženou chuť a hustou krémovou pěnu. Bakalář nealkoholický za studena chmelený bylo do nedávné doby jediné nealkoholické za studena chmelené pivo na českém trhu, teď už je jen první za studena chmelené nealkoholické pivo. Jeho vyvážená chuť je dána spojením sladového základu vařeného s kvalitním chmelem a sušeného hlávkového chmele macerovaného v pivu ve fázi studeného chmelení. Chuťové vlastnosti piva jsou podrženy chmelovým aroma jedinečného Žateckého poloraného červeňáku, který dodává nealkoholickému pivu nezaměnitelnou chuť a vůni dobrého piva. Speciální limitovaná a exportní piva Limitované speciály v současné době v Rakovníku produkují tři. Za studena chmelený ležák, dochmelovaný čerstvě sklizených žateckým chmelem z nedalekých chmelnic, se od roku 2012 produkuje vždy po sklizni chmele začátkem podzimu v počtu zhruba 2 tisíc číslovaných lahví.

Vánočním speciálem je od roku 2014 Rakovar. Jedná se o silnější ležák vařený na tři rmuty. Má vyváženou chuť, danou souladem chlebové plnosti sladového základu a výrazné a zároveň jemné chmelové hořkosti. Kombinace protikladů podle výrobce vytváří ojedinělé chuťové souznění podpořené čistou vůní sladu a chmele.

Na Velikonoce, od roku 2017, pivovar připravuje velikonoční speciál Vídeňský ležák, původně pouze jako sudový do restaurací, nyní dostupný i lahvovaný.

Pražačka je exportní světlá desítka. Její receptura vychází z piv, která se v Čechách vařila počátkem 20.století a byla upravena s ohledem na charakter současných surovin a technologií.  Pražačka je tradiční české světlé pivo nižší stupňovitosti. Další značkou je Černovar, který zahrnuje stejnojmenný světlý a tmavý ležák. Receptury obou Černovarů byly postaveny jako exportní, aby vyhovovaly chuťovým nárokům a očekáváním nejen evropského konzumenta. Jedná se o klasické české ležáky sytých barev, jemné a vyvážené chuti s dozvukem chmelové hořkosti.

Rekordní červenec 2020

Tradiční pivovar v Rakovníku vyrobil v roce 2020 143 tisíc hl piva a zaměstnával 107 lidí. Uzavření restaurací se projevilo na prodeji sudového piva poklesem o 27 %. V úplném lockdownu došlo až k situaci, že provoz sudové stáčecí linky byl zcela pozastaven. V mezičase uvolňování se na krátkou dobu opět rozjela, aby mohly některé restaurační podniky nabízet stáčené pivo alespoň prodejem z okénka nebo posléze na restauračních zahrádkách. Zájem konzumentů se tedy soustředil v tomto roce spíše na pivo v minisoudcích, lahvích a plechovkách, což jsou pro rakovnický pivovar zhruba dvě třetiny produkce.

Nejvíce piva vloni zamířilo do Ruska (76 % z celkového vývozu), dále do sousedního Slovenska (13 %). Zbytek exportní produkce byl určen pro spotřebitele ostatních evropských i asijských zemí a Austrálie. Přes všechny překážky se pivovaru vloni podařilo dosáhnout historicky nejvyššího měsíčního objemu vystaveného piva a to 20 700 hl v červenci 2020.

Od roku 2013 rakovnický pivovar pořádá kulturních akce na zrekonstruovaném pivovarském dvoře (Velikonoční jarmark, Vítání léta, Posvícení a Zabijačka), s výjimkou uplynulých měsíců. Jedinou tradiční akcí, která v roce 2020 proběhla, byl Pivovarský ples.

I přes mnoho zrušených degustačních soutěží v roce 2020 získal pivovar pro svá piva ocenění v zahraničí i tuzemsku. V mezinárodní soutěži 20. World Beer Awards získal černý Černovar bronz a nealko Bakalář se stal Vítězem ČR. Na Brussels Beer Challenge vybojoval Bakalář nealko stříbrnou pozici. Rakovnický sládek Radek Holopírek byl také oceněn pivovarskými odborníky v uplynulých čtyřech letech jako Sládek roku.

Kde koupit a ochutnat

Mapa prodejních míst Tradičního pivovaru v Rakovníku v ČR

Pivo Bakalář můžete koupit po celé republice v prodejnách Billa a Globus. Další řetězce, jako Albert, Jednota, Coop, Kaufland, Lidl, Penny, Tesco a Delmart nabízejí produkci pivovaru především v prodejnách v okruhu desítek až více než 100 km od Rakovníka (typicky Středočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký kraj a Praha). Nejširší pokrytí mají asi Albert a Kaufland, kde Bakaláře mají i například na Královéhradecku, Pardubicku, v Jihočeském kraji a v Brně. Naopak Delmart jen v Praze. Vzhledem k možnosti změn berte výše uvedený seznam prodejních míst i níže uvedený výčet restaurací s určitou rezervou.

Z pražských restaurací nabízí piva Tradičního pivovaru Rakovník mimo jiné:

• Restaurant U Týna – Staroměstské nám.15, Praha 1
• Restaurace Ovocný trh – Ovocný trh 17, Praha 1
• Da Capo – Václavské nám.51, Praha 1
• Loď Kamina – Přístaviště Na Františku, Praha 1
• Bistro Na Dobré vodě – Na Dobré vodě  39, Praha – Křeslice

V regionech můžete Bakaláře ochutnat například v následujících vybraných restauracích, při jejichž výběru jsme se zaměřili na venkovní posezení na zahrádce. Každý z těchto podniků je něčím jedinečný:

Restaurace U Václavů, Drahlín u Příbrami

Drahlín je výchozím bodem pro výlety (znovuotevřených) Brd. Ze zahrádky pod markýzou je krásný výhled na tyto starobylé hory. Výbornou kuchyň si můžete užít buď jako výchozí část programu nebo zlatou tečku. Ideální je posilnit se a po tůře se znovu zasytit i se zážitkem z krásně načepovaného rakovnického piva.

Restaurant U Týna, Staroměstské náměstí, Praha

Posezení na "Staromáku" má nezaměnitelné kouzlo. Výhled na Mariánský sloup, Staroměstskou radnici a obecně užívání si ruchu této pražské perly. Kombinací pečeného kolena s medovým speciálem nebo černým pivem nikdy neuděláte chybu. A pokud se povede hezký západ slunce, tak má host bonus navíc. Na tomto místě si člověk uvědomí, že rčení "Praha, matka měst" má něco do sebe.

Restaurace Kamenčák, Chomutov

Tato zahradní restaurace u unikátního kamencového jezera přináší návštěvníkům nejen klidnou zónu pro hezké posezení u dobrého piva a pochoutek z grilu a udírny, ale i zábavu. Kromě koupání v jezeru si můžete zahrát minigolf a znovu se vrátit ke konzumaci dobrého piva a dobrého jídla. I poté posezení s pivem a výhledem na Krušné hory dělá odpoledne příjemnější.

Sadová kavárna, Františkovy lázně

Sednout si v centru Františkových lázní do zahrádky, obklopené parkem s fontánou je balzám na duši. Krása okolních budov v souznění s přírodou. Naši dědové věděli, že léčivá voda ulehčí tělu a krása prostředí léčí mysl. A proto to dělali v této mentální symbióze. Je přirozené, že návštěvníky nejsou pouze pacienti lázní. Je hezké sledovat mladé lidi s dětmi, které vytváří kontuniutu života. A právě tato zahrádka ukazuje, že může existovat bezelstný kontakt zcela cizích lidí. Dětí a seniorů. Přestože si mnohdy jazykově nerozumí. Ale vyjádřená sounáležitost nepotřebuje jazyk. Jazyk host potřebuje k ocenění rakovnického ležáku a dobrého jídla.

Občerstvení Lužerady u Loun

Obecně je příjemnou kratochvílí vycházka z města Louny do Lužerad. Po dvou kilometrech dojdete do kdysi slavné výletní restaurace, dnes s citem obnovované. Sto metrů od řeky Ohře se po této procházce můžete posadit s rakovnickým pivem a dívat se na panorama českého středohoří. Pohled na Ranou, Oblík nebo Stříbrník je až magický. Sedíte na místě, kam kdysi chodili lounští o víkendech tančit a bavit se. A genius loci místa je stále zřejmý. U posezení s pivem a proslaveným bramborákem po Ohři odplouvají starosti a negativní myšlenky.

V limbu, Litoměřice

Pokud někdo vejde na před zraky chodníku skrytou zahrádku V limbu, po chvíli ho nutně napadne, že tam panuje zvláštní atmosféra. Uvolněná a protkaná pletivem vzájemných interakcí hostů. Desítky pravidelných štamgastů se znají a povídají si nejen u stolu, ale zastaví se spolu při cestě k baru, na toaletu nebo se k sobě prostě na chvíli přitočí. Limb je pivnice a hosté tam chodí zejména na pivo. To, že roky na rakovnické znamená jediné. Je dobře ošetřené a chutná. Jenže kouzlo spočívá ve filosofii majitele. Když ji před 18 lety otvíral, jeho mottem bylo "mějme se rádi". A beze zbytku to funguje. U jednoho stolu sedí ředitel firmy a přidavač od zedníků. A u piva si rozumí a sedí spolu celý večer. Proč bych tam vzal kamarády? Protože ta atmosféra je osvobozující.