V minulosti nebyly výrobní postupy různých kvašených nápojů od sebe nijak striktně oddělené. Slad se míchal s ovocem i medem, kvůli konzervaci se chmel někdy přidával do širšího spektra nápojů, takže v minulosti šlo mnohdy těžko odlišit, co je pivo, co cider a co medovina. Révové víno na to bylo ovšem přece jen příliš exkluzivní, alespoň ve střední Evropě.
Nicméně víno a pivo se přesto potkávají, v první řadě v koktejlech. Tyto nápoje jsou přitom zamýšleny vážně, nejde o „hospodské míchačky“, jejichž vypitím se prokazuje odvaha, respektive odolný žaludek. Samozřejmě nemá smysl míchat náhodně, některé kombinace si ale určitou oblibu přesto získaly.
Nikita je koktejl z bílého vína a klasického světlého piva (ale určitě raději méně hořkého, pšeničného apod.), který se ovšem doplňuje ovocným džusem (např. ananas) a zmrzlinou (např. vanilkovou). Jak se zdá, tvůrci nápoje v pitelnost samotné kombinace piva a vína přece jen příliš nevěřili.
Černý samet (black velvet) je nápoj míchající 1:1 pivo typu Guiness a sekt. I bez Guinesse se ale lze obejít, protože v našich podmínkách se nahrazuje aktuálně dostupným černým pivem. (A sekt lze nahradit ciderem, v jiných koktejlech se pro změnu Guiness mimochodem míchá i s portským.)
Pivo ovšem se sektem netřeba míchat přímo, charakter obou nápojů současně dokáže získat i pivní sekt. Existuje jich celá řada druhů od řady pivovarů, dostupné tu a tam bývají i v obchodních řetězcích. Stabilně nabízí pivní sekt v Praze např. Pivovarský dům (https://www.pivovarskydum.com/pivovar). Pivní sekt podobně jako ten vinný po druhé dokvašuje v lahvi pomocí šampaňských kvasinek. Pivo v tomto případě získává někdy i ovocné či kořeněné příchuti. Některé varianty pivního sektu jsou záměrně suché ve stylu IPA, jiné připomínají spíše sekty sladké (v takovém případě bývá zase často původní pivo pouze decentně hořké). Obvyklým balením je v tomto případě lahev 0,75 l, často i s odpovídajícím „šampaňským“ uzávěrem. Obsahem alkoholu pivní sekty obvykle odpovídají cca ležáku.
Dalším pivním stylem poněkud připomínajícím víno je barley wine. V tomto případě je cílem nabídnout pivo připomínající sladká fortifikovaná vína, portské a sherry. Příslušné nápoje jsou k dispozici ve tmavé i světlé verzi, jako klasické pivo z ječmene i verze pšeničná. S obsahem alkoholu 8–14 % jsme právě někde na půl cestě mezi pivem a portským. Piva z této kategorie se mohou i nechávat dozrávat v sudech (dále uvedení výrobci uvádějí, že využívají např. sudy po whisky, bourbonu, calvadosu...), čemuž pak samozřejmě odpovídá i cena. Existují i verze barley wine, které jsou více hořké a sušší (i portské může být sušší), obecně by se ale tato piva měla chmelit jen minimálně. Podobně jako u pivního sektu může kvašení probíhat nadvakrát, různě kombinovat dokvašování v sudu a v lahvi. Zrovna styl barley wine by se u nás v pivotékách mohl stát i módou, protože dosud je poměrně málo známý, ovšem na celovečerní popíjení „v pivním objemu“ se kvůli vysokému obsahu alkoholu přece jen nehodí. Barley wine zatím vyzkoušeli např. pivovar Matuška (https://www.beershop.cz/matuska-barley-wine), pivovar Zíchovec (https://pivovarzichovec.cz/produkt/barley-wine-burbon-24/), Klášterní pivovar Strahov (https://www.pivnici.cz/pivo/svaty-norbert-barley-wine/) a Akciový pivovar Libertas (https://www.eshop-libertas.cz/barley-wine-calvados-barrel-aged-beer-2019/).
Z druhé strany i vinaři se inspirují pivem a jedním z výsledků je tzv. sladové víno, zamýšlené ovšem spíš jako lék na žaludek nebo na jiné neduhy. Jde přitom vlastně o pivo, protože základní surovinou je slad, kvasí se ovšem vinnými kvasinkami na vyšší obsah alkoholu (někdy se přidává i cukr nebo lihový extrakt, pH se upravuje okyselením apod.). Výrobci některé se sladových vín prezentují jako zdroj železa, ovšem obecně platí, že železo z potravin rostlinného původu (tj. i včetně klasického červeného vína tzv. „na krev“) je velmi těžko vstřebatelné.
Kvašením „piva“ vinnými kvasinkami lze dostat celou kategorii nápojů, které zatím nejsou příliš vyzkoušené, alespoň v ČR ne. „Vinné pivo“ SAUVIN 11% loni uvařil Znojemský městský pivovar (https://www.pivovarznojmo.cz/post/sauvin-11-pivo-s-p%C5%99%C3%Advlastkem-1). Použit zde byl chmel Nelson Sauvin připomínající vinařskou odrůdu SauvignonBlanc (angreštová chuť) a vinná kvasinka údajně specifická výhradně pro oblast Znojemska.
Vedle sladového vína zkoušejí vinaři připravovat i vína, která obsahují naopak chmel, podobnost s pivem se zde pak zdůrazňuje i nižším obsahem alkoholu. Chmelení se provádí za studena (přece jen vinaři mají zábrany vinnou šťávu před kvašením vařit) a následuje filtrace, aby víno bylo čiré. Ve Vinium Velké Palovice takto připravili Nachmelené Chardonnay (https://vinium.cz/nase-vina/nachmelene/).
Pavel Houser
